...

Corey Taylor: "Byl vším, co je nádherné na této kapele a této skupině lidí. Jediné slovo, kterým bych mohl správně definovat Paula, je láska. Všechno, co dělal, dělal pro lidi okolo, ať už vás znal, nebo ne... a to je to, co tady za sebou nechal - naprostá láska. Bude chybět každičkému kousku mého srdce, stejně jako všem okolo a každému, kdo jej znal. Byl z nás tím nejlepším. Chybíš nám, strašně nám chybíš."

Shawn Crahan: "Je velmi důležité, aby si každý tam venku uvědomil, že Paul Gray byl skutečnou esencí Slipknot. Paul stál u zrodu kapely a nikdo z nás by bez něj nebyl tam, kde je teď. Miloval fanoušky. Byl tím z nás, který vždy chtěl, abychom spolu navzájem vycházeli a soustředili se na kapelu. Byl skvělým přítelem a člověkem. Bude nám neskutečně chybět a svět bez něj bude jiným místem."

Sid Wilson: "Potkal jsem tuto rodinu skrze Paula. Tehdy jsem si to ještě neuvědomoval, ale můj život se od doby, co jsem ho poznal, změnil. A to je podle mě to nejdůležitější - kohokoliv potkal, tomu dokázal změnit život, ať už to ten dotyčný věděl, nebo ne. Miluji jej za to, že mě tady dostal. Bude mi chybět. Miluji tě, Paule."

Chris Fehn: "Byl to prostě ten chlápek, kterému když zavoláte a on to zvedne, hned se cítíte lépe. Dokázal vás rychle uklidnit. Dal vám pocit, že jste součástí jeho rodiny. Kdybyste neměli kde bydlet, klidně můžete zůstat u něj doma, takový on byl. Dokázal vás obejmout jako nikdo jiný. Když vás popadl, okamžitě jste cítili tu lásku, která v něm je. Naučil jsem se díky němu hodně věcí o sobě samém. Pokaždé vám kryl záda, což je něco, co jsem se od něj snažil naučit."

Tony Gray: "Moc nám chybíš. Děkuji všem fanouškům, kteří jej učinili tím, čím byl, a dostali Slipknot tam, kde dnes jsou. Bude nám chybět."

Joey Jordison: "Moc mi můj bratr chybí. Je to teď pro mne velmi složité. Chci jenom říct, že tě moc miluji, Paule. Celému světu budeš chybět. Díky za všechny úžasné chvíle, které jsme spolu prožili."

Brenna Gray: "Paul byl mým manželem i skvělým člověkem a chci, aby si ho lidé takto pamatovali. Jeho dcera si jej bude pamatovat takového, jaký byl."

...

Paul Gray odešel příliš brzy, zanechal však za sebou velké množství úžasné hudby, díky níž mezi námi zůstane navždy. Nikdy na tebe nezapomeneme.

Paul Dedrick Gray
1972-2010
R.I.P.

O tom, že třetí kniha Coreyho Taylora vzbudí nejen v rockovém světě vášně, rozhodně nemusíte pochybovat. Vždyť je středem kontroverzní už nyní, kdy její autor začíná teprve rozkrývat, čemu se to vlastně jeho třetí knižní počin, s klasicky pošukaným názvem "You're Making Me Hate You: A Cantankerous Look At The Common Misconception That Humans Have Any Common Sense Left", bude věnovat. Pro aktuální vydání magazínu Kerrang! Taylor potvrdil, že hlavním inspiračním zdrojem pro něj byl i tentokrát hudební průmysl:

"Jo, často se tam zabývám otázkami dnešní "populární hudby" a lidmi, kteří jsou širokou veřejností uctívaní, přičemž si to absolutně nezaslouží. Některé věci, co vycházejí z úst těch lidí, jsou prostě neuvěřitelné. Mám v té kapele několik kamarádů, ale když třeba Fall Out Boy veřejně vyhlašují, že se rozhodli zachránit rock 'n' roll? To si ze mě kurva děláte prdel? Vy? Ty sračky, co jste nahráli na poslední dvě desky, to má být vaše záchrana rock 'n' rollu? Ne, to si teda fakt nemyslím. Ať už jsou to Fall Out Boy zachraňující rock 'n' roll, nebo třeba Gene Simmons, který říkal, že je rock dávno mrtvý, já tady jenom stojím před vyprodanými arénami, s No. 1 deskou v zádech a říkám si 'Fakt? A kdy jako konkrétně umřel?'."

Byla to jenom otázka času. "Killpop" je svou silou, melodií, poselstvím i svůdně bolavou atmosférou předurčen k tomu, aby dobýval svět, a proto si jej Slipknot zvolili jako druhý singl své páté řadové nahrávky. Zatímco videoklip dorazí v nejbližších týdnech, Shawn Crahan se během festivalu Rock On The Range rozhodl fanouškům nabídnou svůj vhled do útrob tohoto jedinečného díla:

"'Killpop' je pro nás velmi speciální záležitost. Slipknot dokázali pochopit, o čem ve skutečnosti jsou. Proto hrajeme ultra divné věci jako "Iowa", "Gently", "Tattered & Torn", "Prelude", hrajeme i takzvané nu metalové věci, ačkoliv mě ten termín nezajímá, jako třeba "Wait And Bleed" nebo "Spit It Out", pak máme přímočarý metal jako "Three Nil", "Surfacing" nebo "(sic)", následují thrashové Slipknot věci typu "Eeyore" či "Get This", pomalé songy jako "Goodbye" nebo "'Til We Die" a na "All Hope Is Gone" jsme přišli i s první čistokrevnou baladou v podobě "Snuff". Nakonec tu pak máme rádiové songy, což jsou hlavně "Duality" a "Before I Forget", které u fanoušků rezonují asi nejvíce a já je budu taky vždycky hájit.

'Killpop' je vše, co jsem právě vyjmenoval, v jedné písni. Navíc je to jako singl nesmírný risk, protože to není žádná koncertní hymna, a už vůbec nejde o neustálé opakování ohraného refrénu až do konce. Pokud si poslechnete 'Killpop' a porovnáte jej se zbytkem naší tvorby, musí vám být jasné, že ta píseň je začátkem budoucnosti Slipknot. Není to obyčejná píseň, napsali jsme ji proto, aby se do vás zakousla. Jde v ní o ty nejmenší nuance - třeba způsob, jakým se pracuje s basovou linkou. Děje se tam prostě spousta inteligentních a uměleckých věcí. Je to hudební pohled na svět, jak jej nyní cítíme."

Alespoň to vyplývá z kalkulací Shawna Crahana, který se v rozhovoru pro web Loudwire.com pokusil nastínit několik dalších měsíců a let v kultuře (tohle slovo si Clown mimořádně oblíbil!) Slipknot. Perkusionista řekl známé moderátorce Full Metal Jackie následující:

"Nemůžu to říct úplně přesně, protože máme v tuto chvíli koncertní plány pro celý zbytek tohoto a začátek příštího roku. Takže... jenom samotné nahrávání pak zabere zhruba půl roku... a potom marketing a všechno okolo. Pokud tedy všechno bude probíhat podle plánů, může další deska vyjít někdy v prvním kvartálu 2017. Neustále píšeme, což je skvělé, protože nás to baví. Nejsou to navíc žádní levobočci, kteří by se pak ve studiu ztratili, protože vždy píšeme s maximální vášní, ať už je to teď na turné, nebo doma v něčí garáži. Snad to půjde co nejrychleji."

Víte, jak trapně dokážete působit, když se snažíte mluvit o něčem, čemu absolutně nerozumíte? Mohl bych tady erudovaně povídat o principech Hegelovy dialektiky, historických proměnách české prózy a poezie či vesmírných cestách, které lze absolvovat po požití dvou litrů nejlacinějšího krabičáku.

Technická stránka kytar a jejich příslušenství však k oblastem, kde bych vynikal, rozhodně nepatří. Ano, je to šokující. Ano, bohužel nevím úplně všechno. Ne, pořád jsem nenapsal ani slovo k tématu novinky.

Role vrchního konceptualisty a vizionáře Slipknot s sebou nese řadu úskalí. Jedním z nich je i práce s poněkud netradičním druhem hořlavin, jež chtěla maskovaná devítka zapalovat během loňského Knotfestu. Ano, velbloudí hovna se triumfálně vracejí na scénu, aby mohl jejich problematiku Clown empiricky rozebrat v rozhovoru pro podcast Jameyho Jasty z Hatebreed:

"Vždy jsem chtěl, aby Slipknot měli svůj vlastní pach. Líbí se mi, jak voní kunda, líbí se mi, jak voní čerstvě posekaná tráva, líbí se mi, jak to venku voní po bouřce atd. atd. atd. Fascinuje mě představa, že půjdeš ven rybařit a najednou si řekneš 'To je zvláštní, cítím tady Slipknot'. (smích) Méně kapely, více kultury. Výhoda velbloudích hoven je hlavně v tom, že se dají jednoduše zapálit, mohou mít různé příměsi, vůně. Příměsi a vůně mě ale nezajímaly, takže jsme šli prostě k jádru věci, vzali čisté velbloudí hovna a řekli si, že je na Knotfestu zapálíme.

Tak to tedy plánujeme a najednou mi volají z prestižního časáku Rolling Stone, že se mnou chtějí mluvit o velbloudích hovnech. Snažil jsem se jim to inteligentně vysvětlit (smích), ale najednou z toho začali všichni vyšilovat, a to včetně policie, hygieny, PETY, dokonce i Live Nation. Je mi kurva jedno, že tohle uslyší, ale je to parta sraček. Vždyť šlo jenom o velbloudí hovna. Místo toho jsem tedy vzal několik kozlích hlav a nabodal je na kůly. Dokonce i rodiče některých členů kapely říkali, že pokud tam zapálíme hovna, nikdy už nepřijdou na náš koncert."

Nemusíte být zrovna velmistrem dedukce nebo čtení budoucnosti z role posraného hajzlpapíru, abyste viděli, že pokud si někdo v současnosti opravdu užívá koncerty Slipknot, je to Jim Root, který snad našel elixír mládí a na pódium vyskočil kdesi z hlubin roku 1999. Není proto žádným překvapením, že právě Jim poprvé nakousl možnost koncertování své kapely v roce 2016:


"Koncertování mě pořád nesmírně baví, každý den, kdy můžu hrát, je pro mě jako požehnání. Nic z toho bych neměnil. Mít po sedmnácti letech takovou kariéru, to je něco neskutečného. Můžu se snažit píčovat, ale nejspíš by mě nikdo neposlouchal. (smích) Chystáme se koncem roku navštívit Mexico City, taky je v plánech Jižní Amerika, brzy se vracíme do Evropy a máme i další turné po Spojených státech. Právě jsem navíc mluvil s naším manažerem o možnosti koncertů pro příští rok, takže..."

Do budoucnosti maskované enigmy můžeme hledět po několika kotrmelcích znovu s umírněnou dávkou optimismu. Turné odsýpá dle plánů, ohledně šesté řadovky se neptáme "jestli?", nýbrž "kdy?", a Clown nám dokonce v aktuálním rozhovoru pro rádiovou stanici 92.7 QLZ naznačuje, že Slipknot tady mohou být klidně ještě další celou dekádu.


"Filmařině jsem naprosto propadl a rozhodně je mým plánem se jí plně věnovat, až půjdu do důchodu. Slipknot ale budou fungovat, dokud mi to mé vlastní tělo dovolí, takže určitě nehrozí, že bychom v dohledné době skončili. Každopádně se ve volném čase raději budu věnovat filmování, než abych seděl doma a nutil mou rodinu, aby ze mě začala šílet."