Mötley Crüe si pro svůj konec asi nevybrali úplně nejlepší termín. Smrt Lemmyho a následné potvrzení reunionu Guns N Roses byly v kontextu rockové historie tak obrovskými milníky, že vedle nich i taková velkoudálost, jako je předem anoncovaný odchod téhle legendární kapely, který přišel po dvouletém rozlučkovém tour, malinko zapadla. To je holt tak, když poslední týden roku 2015 přinese větší množství šoků než několik předchozích let dohromady.

Následující video každopádně obsahuje rozlučkové vzkazy spousty slavných muzikantů, kteří na Mötley Crüe ani přes aktuální dění nezapomněli:

"Byl to opravdu mimořádný rok, jaký v prosinci 2013 očekávala jenom hrstka nejzavilejších optimistů pod sluncem. Enigma vydala vynikající novou desku, našla svou ztracenou identitu a do budoucna hledí s klasickým cílem dominovat na všech frontách, přičemž svou naději na samostatný koncert v roce 2015 stále třímá také Česká republika."

Psal jsem loni prorocky v bilanci roku 2014. Tedy prorocky, ona naděje existuje vždy, i když se nám snaží čtvrtá řadovka Slipknot nabulíkovat opak. Trpělivé čekání zkrátka přineslo své ovoce a pro většinu fanoušků maskované devítky tak existuje nyní jediné datum, které je potřeba uctívat: 27/1/16. Vánoce i Silvestr jsou prostě jenom vedlejší položky na seznamu. Sorry!

Dnes tedy počastujte játra vybranými lihovinami a dobře se bavte. Hlavně ale nezapomínejte kontrolovat stav svých končetin. Dva litry krabic a petardy jsou totiž moc špatná kombinace.

Jsme už fakt blízko, přátelé.
Tak žádné šílenosti.

Britský list The Guardian dnes na svých stránkách zveřejnil krátké ohlédnutí Coreyho Taylora za životem a dílem Lemmyho Kilmistera, které se zbytečně neopájí sentimentem, ale věcně staví pomník jedné z největších legend rockové historie. Celou záležitost najdete zde, úryvek pak následuje níže:


Lemmy Kilmister nás opustil 28. prosince 2015, jenom pár dní poté, co zjistil, že má rakovinu. Zdraví ho trápilo několik posledních let, ale jako jeho kamarád jsem věděl, že to všechno zvládne jednoduše: usměje se a ukáže obrovský prostředník. Jeho kariéru byste mohli počítat na generace a byl jednou z posledních opravdových ikon. Dělal si to po svém a nikdy nezauvažoval, že by to mělo být jinak. Říkali mu "dědeček thrashe", ale Lem vždy trval na tom, že prostě hraje rock’n’roll. V průběhu let jsme se hodně sblížili, ať už v rámci společného koncertování nebo během návštěv různých ceremoniálů. Jsem rád, že jsem jej mohl nazývat svým přítelem.

...

Hodně lidí bude mluvit o tom, jak je tragické, že nás Lemmy opustil, budou lamentovat nad tím, o jak smutnou událost se jedná. Ale já vám něco řeknu: Ten člověk ŽIL. Žil si přesně tak, jak chtěl, a to až do své poslední chvíle. Hrál muziku, kterou miloval. Žádné kompromisy, ať jde o styl či zvuk. Pokud někdy žil člověk, který měl všechny poučky a pravidla u prdele, byl to Lemmy Kilmister. Byl přesně takovým, jakým měl být: hrubým, hlasitým, neurvalým, legračním a připraveným hrát pro své fanoušky, což dělal i ve chvíli, kdy už měl problém vyjít na pódium. Nikdy nebude zapomenut, protože nám dal tolik, nač lze vzpomínat.

Máte-li pocit, že Coreyho Taylora s blížícím se koncem roku 2015 opět serou všichni a všechno na téhle planetě... no... není to jenom pocit - ostatně na toto téma letos vydal celou knihu. To víte, ne nadarmo se říká: "Jak po celý rok, tak na Nový rok". Nebo tak nějak. Ehm.

Corey v rozhovoru pro Rolling Stone nejdřív vcelku střízlivě okomentoval další dvě nominace Slipknot na ceny Grammy:

"Je to docela zvláštní. Byli jsme už nominovaní tolikrát a vyhráli jsme jenom jednou. Na téma Grammy je tolik diametrálně odlišných názorů, přičemž dva pohledy mám i já. Vadí mi, jak neuctivě je přistupováno k tvrdší muzice, jak se pořád odstrkuje do kouta. Jenže když vyhrajete, dostaví se zvláštní pocit uspokojení. Nemáme těch nominací tolik jako někteří lidi z popu a hip-hopu, ale být ve dvou různých kategoriích je fajn, protože víte, že už samotnou nominací vás někdo ocenil. Zároveň se ale moje naděje rozhodně neupírají k pozlaceným gramofonkům, na kterých si doma stejně nic nepřehraju."

A pak totálně sepsul současnou podobu Rock'n'rollové síně slávy:

"Stačí se podívat na skutečnost, že Madonna se tam dostala před uvedením Deep Purple. Ti lidi mi můžou políbit prdel. Jebu na ně. Přestaňte tomu říkat Rock'n'rollová síň slávy. Už dost. Očividně vám je celý rock'n'roll naprosto u zadku. Pokud by tomu tak nebylo, kapely jako Deep Purple nebo Cheap Trick by tam byly už dávno. Strašně mě to sere. Klidně to přejmenujte na Popová síň slávy, případně tomu přezdívejte jakkoliv jinak. Takhle mě akorát kurva serete. Kdyby tam chtěli uvést nás, ani bych tam nešel. Je mi to u prdele. Celé je to strašně kontraproduktivní. To mám jet na turné, abych se jim líbil? To mám prodávat hodně desek, abych se jim líbil? A za to mě pak uvedou do nějakého pseudomuzea? Vy mě fakt chcete mít ve zkurveném muzeu? My si místo toho vytvoříme muzeum vlastní, o které se pak podělíme s fanoušky."

Paříž, terorismus, následný strach a hromadné rušení koncertů - tak nějak vypadaly poslední měsíce z pohledu slavných (nejen) zámořských kapel, které v důsledku hrozícího nebezpečí postupně rušily či výrazně upravovaly program svých plánovaných koncertních zastávek napříč starým kontinentem. Slipknot k naší úlevě však zatím nic podobného neplánují. Více už Corey Taylor v rozhovoru pro legendární magazín Rolling Stone:

"Šílené je to, že v teamu lidí okolo Eagles of Death Metal jsme měli i své známé. Samozřejmě jsme okamžitě mysleli na všechny ty lidi a naše přátele. Byl to opravdu nepříjemný pocit bezmoci. Říkal jsem si jenom 'Kurva!'.

Máme plány jet v lednu a únoru do Evropy, ale po tom neštěstí jsme se museli krátce zastavit a celé si to ještě jednou promyslet. Kdykoliv se lidi snažíte bavit, nesmíte si ten strach připustit a nechat jej vámi manipulovat. Jsem otcem i manželem, takže nad tím opravdu přemýšlím. Zatím neplánujeme rušit turné, když se ale podíváte okolo, koncerty ruší spousta kapel - od Foo Fighters až po Five Finger Death Punch.

Pro umělce je to teď fakt složitá doba a za sebe můžu říct jediné: Nikdy bych nechtěl, aby se stali naši fanoušci cílem, protože šli na koncert "americké kapely". Z toho, co jsem četl, jsem totiž pochopil, že to je přesně ten důvod, proč byli cílem právě kluci z Eagles. Paradoxně to ale nejvíc odnesli lidi z Francie. Uvidíme, co se bude ohledně našich koncertů dít v roce 2016, protože bych žádné ze svých dětí nikdy nevystavil nebezpečí. Nikdy."

Nechme stranou rozjuchaná vánoční přáníčka a pojďme se věnovat skutečně důležitým otázkám dnešní společnosti. Jednou takovou je bezesporu i poněkud problematický vztah Coreyho Taylora s Justinem Bieberem, který po letech uznání přešel do své zatím nejstinnější fáze. Více už Corey v aktuálním rozhovoru pro Rolling Stone:

"Měl jsem ho rád, dokud se z něj nestala zasraná karikatura a rozmazlený spratek. Jediný pop, který v tuhle chvíli poslouchám, jsou věci, co mi doma pouští moje děti. Takže jsem si doma letos užíval třeba Babymetal a pak taky 5 Seconds of Summer, které jsem nedávno potkal a jsou to fakt velcí fanoušci Slipknot, což mě docela překvapilo. Navíc jsou ti kluci úplně v pohodě. Neznám názvy jejich songů, ale už jsem je slyšel. Jinak jsem ale v popu naprosto mimo, protože to prostě zní všechno úplně stejně. Stejná stavba, stejně bizarní refrény, případně stejný hip-hopový beat, který muselo v jedné místnosti vymýšlet asi 20 lidí. Už mě to nudí."

Dva měsíce jsme čelili mediální masáži, aby bylo za 72 hodin, z nichž jsme už nějakých 13 ukrojili, všechno fuč. Docela paradox, co? Ale nebudeme se rmoutit, ne dnes a ne o Vánocích. Ty prožijte dle vlastního rozmyslu a přesvědčení - v kostele, u pohádek, vylití pod stolem nebo v naprosté ignoraci - hlavně ale takovým způsobem, aby na vás nešly splíny a měli jste kolem sebe klid a pohodu. A pokud náhodou potřebujete k dosažení duševní rovnováhy svůj denní přísun informací ze světa Slipknot, vězte, že Maggots-Lair frčí nonstop a na svátky rozhodně nebere ohled.


- Veselé Vánoce!

V USA se aktuálně řeší jenom dvě věci: Star Wars a prezidentské volby v příštím roce. To první budí převážně nadšení a doslova extatické výstřiky, to druhé... už méně. Corey Taylor v rozhovoru s magazínem Rolling Stone přiznal, že kandidaturu a rostoucí oblibu Donalda Trumpa dokonce považuje za jednu z nejhorších událostí v tomto roce:

"Myslím, že mluvím za většinu, když řeknu, že mi vadí Trumpova kandidatura na prezidenta. Pamatuju si, když to zkoušel David Duke (bývalý člen Ku-klux-klanu pozn. korej), přičemž lidi se mu totálně vysmáli. Byl to vtip. Říkali mu: 'Jak si vůbec můžeš myslet, že máš nějakou šanci?'. A teď tu máme Trumpa, kterého lidi berou vážně jenom proto, že je to zasranej populista. Jenom tohle a pak taky fakt, že je dokonce úspěšný u konzervativního křídla Ameriky, mě skutečně děsí. Republikáni se ho musejí zbavit, jinak budou k smíchu celému světu."

Zároveň prozradil, kdo dostane během samotné volby jeho podporu:

"Bernie Sanders mě zajímá. Všechno okolo Hillary vypadá jako jednoduchej kalkul a plán. Neznám ji osobně, ale působí jako prefabrikát. Bernie Sanders je prostě svůj a to je kurevsky osvěžující. Pokud dojde k debatě mezi Sandersem a Trumpem, Bernie ho rozcupuje. Doslova rozcupuje. Tahle země se pomalu rozpadá a my nepotřebujeme někoho, kdo to bude podporovat."