Jsou rozhovory, které z hlavy prostě nevymažete. V jednom takovém Sid Wilson zhruba před deseti lety zvědavě rozjímal nad tím, jakým že směrem se jeho životní dráha bude asi ubírat po třicítce. Tehdy tuším říkal něco o tom, jak je třicítka nejlepší věk, protože je člověk pořád na vrcholu sil, zároveň už ale čerpá z nabytých zkušeností.

Vůbec nevím, proč si zrovna tohle interview pamatuju. Faktem nicméně zůstává, že Sid Wilson dnes slaví své 39. narozeniny, a vstupuje tedy do svého posledního ročníku na dráze třicátníka - pak už to bude jenom podzim života, bačkory a slevy v Kauflandu. Nebo tak něco.


Všechno nejlepší, pane Wilsone!

Ve vztahu Coreyho Taylora a cen Grammy panuje zvláštní paradox. Čím ostřeji totiž zpěvák Slipknot slavná hudební ocenění napadá, tím vyšší počet nominací jeho kapela obvykle získá. Letos to jsou konkrétně dvě, což je v letité historii devítky vůbec poprvé. Ani tento projev dobré vůle akademiků však Coreyho zjevně neobměkčil. Ceremoniál opět sepsul v rozhovoru pro finské Radio Rock:

"Neznamená to pro mě ani hovno. Jsem upřímný. Vím, že hodně lidí to bere vážně, ale já jim říkám... vždyť kolikrát jsme už byli nominovaní... už asi desetkrát. Vyhráli jsme jednou. Super. Je to prachsprostá soutěž popularity. Nic víc. Kdyby tomu tak nebylo, dostaly by se tam i další metalové kapely - teď nemyslím jenom nás -, a to do důležitých kategorií jako "Album roku" a podobně. Je to prostě soutěž popularity a na tyhle sračky já prostě nemám čas.

Připadá mi, že spousta lidí žije a dýchá jenom proto, aby mohli dostat tuhle malou sošku. Proč? Aby mohla ležet na poličce a chytat prach? Skutečnou reflexí vaší kariéry jsou live shows. Když vyjdete na pódium a vidíte davy fanoušků, jak se z vás můžou zbláznit, o tom to prostě je. Takže si můžete vzít všechny vaše sošky, je mi to fuk. Je super vyhrát, ale rozhodně se nepůjdu zabít, pokud to pro nás nedopadne."

Kdepak asi soudruzi z magazínu Metal Hammer udělali chybu? Slipknot si z nás na stránkách nového čísla tohoto plátku udělali nefalšovanou prdel. Ano, tím chci říct, že původně oznámená absence výraznějších změn se samozřejmě vůbec nekonala. Naopak, Slipknot na Evropu tentokrát vyrukovali s mírně upraveným pódiem, jemuž nově vévodí velkoplošná projekce, a výrazně překopaným setlistem, který se pyšní hned několika live premiérami a dalšími překvápky. Uff... už ať je tu Praha!


1. The Negative One (poprvé jako otvírák koncertu)
2. Disasterpiece
3. Eyeless
4. Skeptic (live premiéra)
5. I Am Hated (live premiéra)
6. Killpop
7. Dead Memories
8. Everything Ends
9. Psychosocial
10. Wait and Bleed
11. Duality
12. The Devil In I
13. Metabolic
14. (sic)
15. Surfacing
16. Left Behind
17. Spit It Out


Be Prepared For Hell & The Negative One



Skeptic:



Disasterpiece:



Metabolic:



I Am Hated:

Finská Hartwall Arena bude už zítra hostit start další evropské štace Slipknot, která tentokrát eminentně zajímá i české fanoušky, jejichž chvíle přijde o 9 dní později, kdy maskovaná kapela zavítá do O2 Areny v Praze. Slipknot se v rámci aktuálního turné podívají do Evropy již potřetí, velké novinky v setlistu a pódiové prezentaci se však dle informací magazínu Metal Hammer zatím neplánují. Kapela tedy přijede s dobře známou produkcí a nehodlá ani příliš míchat s dramaturgickou skladbou jednotlivých vystoupení, ačkoliv několika překvápek se přece jenom dočkáme.

Předně, Slipknot chtějí hrát písně, které na starém kontinentu zatím nezazněly, nebo nebyly součástí posledního tour cyklu. S velkou pravděpodobností tedy zazní skladba "Metabolic", která před několika měsíci zažila v USA svou historickou premiéru. Shawn Crahan láká také na koncertní raritky "Me Inside" a "Prosthetics", které podle něj fungovaly i v roce 2015 na výbornou. "Tyhle songy lidi zaručeně omráčí," říká Clown.

Slipknot obecně nepatří mezi kapely, které by své setlisty drasticky obměňovaly mezi jednotlivými shows. Opěrné body pražského koncertu tedy nejspíš poznáme již zítra!

Patříte-li mezi šťastlivce, kterým dnes při pohledu do schránky vyčarovalo úsměv nové číslo magazínu Metal Hammer, určitě jste se už stihli pevně ponořit do tematického povídání o Slipknot, které tvoří hlavní obsahovou část aktuálního vydání. Všem ostatním bude Maggots-Lair průběžně přinášet překlady nejzajímavějších pasáží.

Tou první je bezesporu snaha Jamese Roota o co možná nejrychlejší zkompletování nové desky Slipknot. Ba co víc, Jim už začal i jednat, když během podzimu v Los Angeles s producentem Gregem Fidelmanem (Metallica, Slayer, poslední deska Slipknot) a zvukařem Jimem Montim položil základy čtveřice zbrusu nových skladeb. Zatím to nicméně vypadá, že je v této snaze osamocen.

"Někteří si možná budou brát další dvouletou přestávku, ale já určitě ne. Osobně moc nerozumím tomu, proč i v téhle části naší kariéry někdo potřebuje věnovat svůj čas tolika jiným věcem, ale prostě se to pořád děje. Dvě navazující desky jsme neměli možnost udělat od dob debutu s Iowou, tak proč to nezkusit teď, když všechno šlape tak dobře?

Nechci nikoho nasrat, ale pamatuju si první Stone Sour koncert v Los Angeles, kdy za mnou přišel Ross Robinson (producent prvních dvou alb) a řekl mi 'Proč tohle děláte? Proč nevezmete veškerou energii, kterou do toho investujete, a nedáte ji do Slipknot?'. Tehdy jsem mu řekl něco jako 'Ale my to potřebujeme. Je to čerstvý vítr v situaci, která je sice skvělá, ale zároveň velmi vysilující'. Dnes už to ale vidím jinak. Situace se změnila a komunikujeme spolu nejlíp v historii. Teď už chápu, o čem tehdy mluvil. Na téhle planetě jsou miliony lidí, kteří čekají na naše nové album, a byla by extrémní škoda to ignorovat."

Patříte-li k lidem, kterým na Facebooku neunikne ani prd Tomia Okamury, nebo prostě jenom detailněji sledujete metalovou scénu, možná jste zaznamenali humornou zprávu serveru Metalnation.net, jež oznamuje konec Sida Wilsona ve Slipknot a jeho náhradu v podobě patnáctipalcové mašinky MacBook Pro. Naprosto absurdní záležitost, říkáte si?

No jo, jenže spousta lidí uvěřila.

A tak musel nyní Corey Taylor na svém oficiálním Twitteru celou záležitost dementovat. Ne, Sid Wilson kapelu opravdu neopustil. Pokračuje už samotný Taylor:

"Pro všechny, co se ptají: Sid NEOPUSTIL Slipknot. Celá ta věc byla jenom vtip, i když si myslím, že spousta vás ani nepostřehla, že něco takového vůbec proběhlo. Klidně to přeposílejte dalším lidem."

Pokud tedy chcete špetku laciné publicity, stačí si vymyslet ten největší blábol, kterej vás napadne, a internetové naivky už si vás najdou samy.

Kerrang! miluje Slipknot. Revolver miluje Slipknot. A hlavně: Metal Hammer miluje Slipknot! Kapela z Iowy je v žánrovém tisku zkrátka bestsellerem, po jehož dosazení na obálku si můžete automaticky gratulovat k dalšímu úspěšnému číslu. A kdo by to chtěl třeba rozporovat, ať se zamyslí, proč jsou Slipknot od vydání posledního alba na přebalu Metal Hammeru už potřetí. Jo, tohle je reputace, kterou si za prachy zkrátka nekoupíte. Obálky nového Metal Hammeru najdete zde (levé myšítko na obrázek pro zvětšení):

Pokud jste na tyhle stránky chodili v létě minulého roku, nemohl vám uniknout výrok hollywoodské superstar Toma Hardyho, který svůj aktuální snímek Mad Max: Fury Road v rámci promo kampaně přirovnal ke kombinaci Slipknot a Cirque Du Soleil. Ten film byl navíc naprostá bomba, která po letech rozvířila stojaté vody akčních blockbusterů, takže se nakonec mohli radovat úplně všichni.

Corey Taylor v rozhovoru pro magazín Rolling Stone přiznal, že jej tato zmínka mimořádně potěšila:

"Nejlepší na tom všem je fakt, že když Tom Hardy promoval ten film, použival přirovnání 'je to jako kdyby Slipknot potkali Cirque Du Soleil'. Okamžitě se ve mně probudil fanoušek a kurevsky jsem zpanikařil. Totálně mě to dostalo. Říkal jsem si: 'Bane právě řekl něco kurva pozitivního o naší kapele!'. Byl jsem fakt nadšený. Pak jsem to ukázal Clownovi, kterého to taky zaskočilo. Beru to jako obrovský kompliment."