Krása naší pospolitosti na Maggots-Lair spočívá třeba v tom, že během několika dní vybereme takřka dvojnásobek potřebné částky na hosting, a já si tak můžu - namísto cálování provozních poplatků ze svého - dovolit například předplatné magazínu Kerrang! až z daleké Británie. Ano, toho magazínu Kerrang!, kde jsou Slipknot doslova pečení vaření. V aktuálním vydání se Corey Taylor rozpovídal o příbězích a symbolikách pětice jeho dosavadních masek:

Maska #1 - Slipknot

Původně to byla maska pro testovací figuríny v automobilkách, kterou Shawn jednou donesl a společně jsme ji pak převrátili naruby. Pak jsme tím protáhli moje dredy a vypadalo to strašně bizarně. Jedním z důvodů, proč jsme zvolili takový hnus, byl fakt - a nerad to říkám, protože se nechci vychloubat -, že jsem byl dlouhou dobu považován v Des Moines za hezounka scény. Fakt! Maska tedy byla jakousi antitezí tehdejší situace a mého působení ve Stone Sour. Když jsem přišel ke Slipknot, naprosto to změnilo můj pohled na věci, které bych chtěl dělat.

Maska #2 - Iowa

Trochu jsme upravili první masku. Upřímně řečeno, k Iowě snad tahle maska pasovala ještě líp. Vypadalo to, jako by ze mě chtěla vylézt nějaká zrůda. Lidi se nás snažili zahnat do kouta, chtěli další singly jako Wait And Bleed nebo Spit It Out, jenže my jim řekli: "S tímhle kurva nepočítejte, my si budeme dělat, co chceme". Maska tedy reprezentovala zhruba toto: Chceš, abychom byli nějací, ale my budeme naprosto opační. Něco strašného z nás právě vychází a my s tím nehodláme bojovat.

Maska #3 - Vol.3: (The Subliminal Verses)

Záměrně jsem chtěl lidi vyděsit. Bylo to v době, kdy jsem dával svůj život dohromady ze sraček, přestával jsem s pitím, přestával jsem s tvrdými drogami. Na první pohled to vypadá jako zjizvená tvář, ale pro mě to byl spíš jakýsi strupovitý kokon, který jsem chtěl nosit po celou dobu trvání toho turné. Na dalším albu to pak mělo vypadat jako něco, co vznikne, když se ty strupy uzdraví. Strup je vlastně příležitostí pro vznik něčeho nového, což je něco, čím jsem si v životě tehdy procházel. Šlo o těžké časy a ta maska mi hodně pomohla.




Maska #4 - All Hope Is Gone

Dostáváme se k All Hope Is Gone, kdy už jsem byl v lepší kondici. Nepil jsem, snažil jsem se žít zdravě... a zase mi začali lidi předhazovat roli hezounka! Ta maska byla tedy opět mou reakcí, kdy jsem se chtěl zbavit jakékoliv známky lidskosti. Bylo to jako: "Seru na vás, takhle vypadám a takhle chci vypadat, pokud se vám to nelíbí, jděte mi z cesty". Clown to hezky vyjádřil: Zevnějškem reflektujeme naše nitro.
¨

Maska #5 - .5: The Gray Chapteer

Má nejnovější maska vznikla až jako jedna z posledních, protože jsem dlouho netušil, co vlastně má reprezentovat. Její rozdělení je praktické i symbolické. Věděl jsem, že tenhle typ masky bude jednak vizuálně útočný a zároveň nabídne jistou metaforickou úroveň "masky za maskou, obličeje za obličejem". Nikdo z nás není pořád stejný. Před každým člověkem si vždy nasazujeme jinou masku. V našem případě jsem tedy chtěl ukázat, že nás minulé roky pořád velmi bolí, ačkoliv se navenek snažíme vystupovat sebejistě. Pořád mám pocit, že už brzy kurva zešílím.

Těšili jsme se na live stream a německá festivalová extratřída s názvem Rock Am Ring ani letos nezklamala. Slipknot dnes uzavřou svým hodinu a půl dlouhým vystoupením další ročník této jedinečné akce, která je díky vymoženostem moderní techniky každoročně sledována bez nadsázky celým světem. Live stream můžete v komfortní kvalitě sledovat na oficiálních stránkách festivalu, Slipknot by měli dle zveřejněného harmonogramu odehrát svůj set přesně v 00:00 (Sid už teď tancuje nadšením). Tak co? Sejdeme se tady?

Se starými lidmi to není jednoduché. Máme je sice rádi a chováme k nim určitý druh respektu, zároveň ale tak nějak tušíme, že jejich vnímání reality bylo v mnoha případech /začátek eufemismu/ nenávratně opotřebeno zubem času /konec eufemismu/. Zkrátka a dobře: Názory těch, kterým nevadí 3 hodiny pendlovat s košíkem po Kauflandu, ale vypustí hektolitry mravokárných plivanců, když si na 2 minuty nemůžou sednout v MHD, musíte brát vždy s rezervou.

Proto vás asi nepřekvapí, že Slipknot a jim podobní jsou pro drtivou většinu seniorů brutálně nepochopitelným světem, doslova hudební apokalypsou, s níž mohou dobrovolně přicházet do styku jenom šílenci, pravičáci a narkomani, co si píchají marihuanu. Možná ale situace není nakonec až tak beznadějná. Možná důchodci jenom potřebují, aby jim někdo otevřel oči. Populární Youtube kanál TheFineBros se o to pokusil a výsledkem je docela zajímavý sociální experiment:

A německý festival Rock Im Park ještě jednou. Tuzemský rum fotograf Milan Říský vyjel, jak sám říká, do Reichu, aby tu nádheru svým objektivem zprostředkoval také věčně nemajetné lůze, která si dle vlastních slov takový výlet v žádném případě nemůže dovolit, ale o víkendu nechá v nejbližší nalejvárně klidně i několik Palackých, nedejbože Masaryků - jestli mi teda rozumíte.

Ale zpět k věci: Milan svou misi beze zbytku splnil a na jeho Facebooku najdete porci impozantních snímků (nejen) z včerejšího vystoupení Slipknot.

Více než půl roku nás Slipknot v rámci Prepare For Hell Tour pouze připravovali na to, co má přijít. Dočkali jsme se tedy slibovaného pekla? Přiložené video, které vzniklo včera na festivalu Rock Im Park, dokazuje, že pokud v něm už nejsme, je zatraceně blízko:

Video zveřejněné uživatelem Stacy Thomson (@stacyseven), Čen 5, 2015 v 3:48 PDT

Slipknot jsou tedy po menší odmlce zpátky na cestách a čeká je vydatná porce letní festivalové krmě. Ať už vyhlížíte rakouský Nova Rock, nebo koketujete s myšlenkou výletu do Polska, vězte, že maskovaná devítka k vám přifrčí v tomto super-mega-bombastroji (levé myšítko na obrázky pro zvětšení):

Shawn Crahan nikdy nebyl zrovna etalonem skromnosti a na své devítihlavé dítko obvykle pěje chválu, kudy chodí. Zbytku hudební scény naposledy ukázal prostředníček během rozhovoru pro prestižní magazín Rolling Stone, kde povídal také o Slipknot coby kulturním fenoménu s potenciálem nekonečné životnosti:

"Snažil jsem se jenom říct, že v mé hlavě - a teď mluvím za sebe, ne za ostatní - nevím, jak dlouho budu schopný fyzicky zvládat koncerty. Je mi 45 let. Snad budu koncertovat až do doby, kdy budu schopný ještě chodit. Někdy nad tím uvažuju, protože teď máme nové členy, kteří jsou velmi mladí - klidně bych mohl být otcem našeho bubeníka. On má 24 let a moje dcera taky. Říkám si: "Můžeš ho učit dalších 20 let a pořád bude mladý." Já bych mohl odejít a věnovat se jiným věcem. Co když jsou Slipknot jenom určitý myšlenkový proces, který může fungovat nezávisle na členech? Mohli bychom takto vytvořit něco dosud neviděného.

Občas se dívám na ty ostatní velké kapely, kde mají členové mezi sebou tak dekadentní problémy a hrají si na primadony. Musím se tomu smát. Říkám si: "Jsi dospělý muž a nedokážeš fungovat s někým jiným kvůli egu nebo penězům? Doufám, že skončíš." Nebylo by skvělé, kdyby tohle mohlo fungovat po celé generace jako opravdová kultura, císař, král nebo královna? Rodokmen pokračuje, myšlenkový proces se nemění - nezní to úžasně? Neschválil bych nic, co by nebylo opravdové nebo bylo plné sraček. Mluvím tady o opravdových věcech. Ale je to jenom sen.

Nikam se teď ale nechystám. Jsme pořád nad úrovní ostatních. Znám všechny kapely tam venku a můžu je jebat. Jsem v nejlepší kapele na světě. Tečka. Konec příběhu. Nikdo na nás nemá."

Komplimenty sem, poklony tam. Když členové Slipknot a Korn chodili během společného zimního turné na záchod, nejspíš tam z nich vyvěrala duha nebo lentilky. Tak sluníčková a pozitivně barevná jejich historicky první koncertní šňůra byla. Kytarista Brian "Head" Welch pochvalami nešetřil ani v aktuálním rozhovoru pro PureGrainAudio:

"Turné se Slipknot bylo super. Šlo o nejlepší turné, na němž jsem od návratu do Korn byl, protože Slipknot jsou monstrum. Paradoxně se naše kapely začaly sbližovat v době, kdy jsem byl mimo Korn, takže je tohle tour jako splněný sen. Kluci ze Slipknot patří mezi ty nejpříjemnější lidi, jaké v naší branži můžete potkat.

Členem Korn jsem teprve dva roky, takže je pro mě takové turné něčím fakt specifickým. Jsou tak brutální. Zrovna nedávno jsem Mickovi s Jimem říkal, že nejdřív byli na můj vkus až příliš tvrdí. Kdysi jsem nebyl moc do podobných thrashy věcí, ale Corey byl pro mě vždy jiný level. Když jsme s Korn začínali, Jonathan byl syrový a emocionální, jenže Corey to posunul na úroveň "teď ti vytrhnu duši z těla". Vycházel z něj dosud neslyšený hlas nenávisti a zloby. Je jako stroj, nikdy se nezastaví. Už patnáct let to z něj neustále proudí, je opravdový básník."

To čekání je bolestivé. A bude ještě hůř: Právě totiž nastává období, kdy už všichni víme, že videoklip "Killpop" existuje, povaluje se hlavounům labelu Roadrunner Records na jejich přísně střežených datových úložištích a nejspíš si jej všichni hrozně užívají, zatímco běžný červ musí hltat každý střípek či ukázku, která uteče ven. Přesně to se stalo dnes, když Slipknot zveřejnili vůbec první snímek Coreyho Taylora z nového videa: