Jim Root a Mick Thomson okupují se svým americkým hororovým příběhem aktuální vydání magazínu Guitar World, kde se rozpovídali o nové desce Slipknot i rozličných kytarových technikách, které během svých hudebních výprav užívají. Obálka časopisu vypadá následovně (levé myšítko na fotky pro zvětšení):

Stone Sour jsou opět v nahrávacím studiu, kde právě tvoří své historicky první cover album, jehož datum vydání je v tuto chvíli stanoveno na začátek roku 2015! Jelikož Corey Taylor stráví valnou část zbytku tohoto roku v řadách Slipknot na severoamerickém Prepare For Hell Tour s Korn a King 810, lze předpokládat, že celou desku kapela s Taylorem připraví na dálku, což by neměl být v době moderních technologií žádný problém. Takový Scott Weiland, který viděl ostatní členy svých kapel naposledy někdy v devadesátkách, by mohl vyprávět. Ale to je už trochu jiný příběh...

Jaké songy jiných interpretů byste v podání Stone Sour rádi slyšeli? Dejte vědět v komentářích!

Corey Taylor dělal předevčírem rozhovor s Corey Taylor, a pokud tomu náhodou nerozumíte, obviňujte výhradně anglický systém unisexových osobních jmen, který dovolil, že zpěvák Slipknot šel do studia za asi patnáctiletou rádiovou diskžokejkou Corey Taylor. Už se v tom ztrácíte? A to jste ještě neslyšeli, když Corey Taylor a Corey Taylor začali mluvit o dalších nositelích jména Corey Taylor. Zhruba hodinové interview ale přineslo i mnohem záživnější momenty, například Coreyho povídání o jeho nové masce:

"S každým albem to měníme - někteří provedou pouze kosmetické úpravy, třeba já, Clown a Sid jsme se ale rozhodli pro drastické změny, protože pro mě maska reprezentuje osobu pod ní. Nikdo nezůstává stejný, proto se i má maska desku od desky mění. Moje nová maska jde ale ještě dál a nereprezentuje osobu, která ji nosí, ale osobu, která se skrývá uvnitř té osoby, a proto má dva kusy, kde jeden můžete odlepit, čímž vám vznikají dvě tváře jedné osoby."

Corey (ten ze Slipknot) se vyjádřil také k novým kombinézám kapely:

"Máme taky nové overaly. Pro potřeby videa jsme použili trochu jednodušší verzi, protože jsme chtěli udržet pozornost na muzice a nových maskách, ale na pódiu už budeme v plné zbroji, takže budou obleky všemožně designově upravené. Moje kombinéza je maximálně výstřední, takže to bude hodně zajímavé."

Pokud občas koukáte na Maggots-Lair Facebook, určitě jste si všimli, že Slipknot uvolnili novou sérii promo fotek k desce ".5: The Gray Chapter". Trochu jsem proto oprášil své zkostnatělé Photoshopové schopnosti a vytvořil následující wallpaper v rozlišeních 1920x1080, 1680x1050 a 1366x768 (levé myšítko na obrázek pro zvětšení):


1920x1080 | 1680x1050 | 1366x768

Mysleli jste si, že očekávání dosáhla včerejším únikem několika nových skladeb svého maxima? Think again. Šéfredaktor serveru ARTISTdirect.com Rick Florino zveřejnil svou nadšenou recenzi ".5: The Gray Chapter", jejíž hodnocení zakotvilo na maximální možné známce 5/5! V recenzi se mimo jiné píše:


"Jsou to Slipknot v jejich nejvíce vzrušující, invazivní a infekční podobě. ".5 – The Gray Chapter" nenachází konkurenci v dosavadním katalogu Slipknot ani na moderní heavy metalové scéně. A asi se jí jen tak nedočká. Jen málo lidí umí vykouzlit podobné věci, jaké tvoří Slipknot během svých hudebních seancí. Pro hardcore fanoušky - tato deska nenaplní vaše očekávání, ona je několikanásobně předčí. Čekali jste snad něco jiného? Mluvíme tady o Slipknot.

Jim Root se k celé věci postavil nevídaným způsobem a jeho šíleně technický, leč velmi účelný přístup žene kupředu písně jako "Sarcastrophe", což je jedna z nejtvrdších věcí, jakou kdy kapela stvořila. Pak tady máme "Custer", která by se klidně mohla jmenovat "Surfacing 2014" s masivním refrénem a místy až Faith No More nábojem, který pálí a sálá v mimořádně poutavém stylu.

"Goodbye" je věnována památce Paula Graye a stane se jedním z nejemotivnějších momentů v historii kapely, zatímco "Lech" plive jed, který by dokázal tavit ocel. Jakmile tato pouť skončí, máte pocit, že Slipknot opsali kruh. Je to nejhrubější kus práce od jejich debutu, a přesto zní album tak majestátně. Je to nejlepší album v kariéře kapely a jasné svědectví její nezdolné vůle. Jsou to jednoduše Slipknot - nic víc nepotřebujete."

Pokud se jedná o námluvy dvou orangutanů v říji nebo ustavičné splachování hajzlu, opravdu se omlouvám, ale z nové desky nechci před jejím vydáním slyšet už ani vteřinu. Možná se tedy v odkazu skrývá celá skladba "Sarcastrophe" a možná jste byli podvedeni. Já to nezjistím. Tlačítko play ale hypnotizuju jako nikdy předtím. Damn!

Tak už i česká magazínová kotlina se - byť trochu opožděně - probrala z letargie a konečně začíná reflektovat aktuální novinky okolo páté studiovky Slipknot. Zatím je z toho tedy jenom dvojstránka a menší plakát v novém Rock&Popu, protože zbytek místa nejspíš zabral samozvaný spasitel rock'n'rollu Hleny Zkrabic, věřme ale, že se časem situace k lepšímu obrátí a enigma dostane prostor, který si zaslouží. Obálka říjnového čísla Rock&Popu vypadá následovně (levé myšítko na obrázek pro zvětšení):

Jako emoční horská dráha, která střídala momenty kariérních výšin s naprosto nečekanými sešupy, z nichž musela rozbolet hlava i ty největší optimisty v řadách fanklubu Slipknot a Stone Sour. Tak nějak vypadalo posledních 365 dní v životě Jima Roota, který pro nás nejprve složil valnou část nové desky .5: The Gray Chapter, aby jej o pár týdnů později stihla morová rána v podobě šokujícího vyhazovu z řad Stone Sour. Co tedy Jimovi popřát k jeho dnešním 43. narozeninám? Hlavně asi klid. Klid, který by během nadcházejících několika let paradoxně mohl najít v jinak chaotickém světe maskované devítky z Iowy.

Všechno nejlepší, pane Roote!