Dílčí neúspěch v podobě nepříliš vysokých prodejů eponymního debutu budou muset Scar The Martyr odčinit na koncertním poli. Příležitostí k tomu bude dostatek, jelikož Joeyho nejnovější hudební projekt hodlá na své rodné půdě koncertovat až do konce roku, což odnesla Velká Británie, kam se nakonec kapela - ač původně ohlásila opak - nevydá. Níže si můžete přehrát live verze písní "My Retribution" a "Soul Disintegration":

Tuhle misi Joey Jordison nezvládl. Ač se bubeník Slipknot mocně snažil fanoušky přesvědčit o tom, že Scar The Martyr rozhodně nejsou pouhým skladištěm nepotřebných riffů, minimálně na prodejní frontě se k němu plebs tentokrát postavil zády, z čehož za oceánem rezultuje slaboučkých 3,300 prodaných kusů eponymního debutu po prvním týdnu na trhu! Albu toto číslo stačilo pouze na 129. místo žebříčku Billboard 200.

Jenom pro srovnání - například poslední řadovky Stone Sour se za stejný časový úsek v USA prodalo víc jak 10x tolik. 'Women And Children Last' od Murderdolls pak zaknihovalo necelý trojnásobek.

Těžko předpokládat, jak si deska povede ve zbytku světa, výrazné rozdíly lze nicméně očekávat jenom těžko.

A možná je to úplně naposled, co pro Paula v průběhu této ankety můžete hlasovat, takže se ihned pusťte do díla! Zesnulý baskytarista Slipknot totiž zatím se svým čtvrtfinálovým soupeřem, kterým je legendární Steve Harris z Iron Maiden, prohrává o několik koňských délek. Ve výsledku je to ale stejně docela jedno, Paul už totiž stihl z cesty odklidit jména jako Shavo Odadjian nebo Fieldy a v anketě zůstal jako jediný zástupce moderní vlny metalových kapel. Toto čtvrtfinále tedy můžeme považovat za milý bonus jinak velmi úspěšné štace.. :)

Paulovo konto můžete bombardovat svými klikanci zde!

Hlasovat lze vždy jednou za hodinu až do 13. října.

Joey Jordison je jedním z nejvíce ikonických bubeníků (minimálně) poslední dekády. Proto není žádným překvapením, že se poměrně často objevuje na obálkách předních hudebních magazínů. Časopisu Rhythm Joeyho jednotlivé účasti v průběhu let dokonce vystačily na samostatný článek, který slouží jako malá retrospektiva bohaté kariéry bubeníka z Iowy. Jednotlivé obálky magazínu Rhythm, na nichž Joey figuruje, si můžete proklikat zde!

Kvalitní frontman je základní ingrediencí každé slavné kapely, a pokud má krom vokálních předností i určité charisma, obvykle se stává nezadržitelnou supernovou jakéhokoliv hudebního tělesa, která jej může vytáhnout do galaktických výšin, ale také - v případě, že odejde - znamenat jeho jistou záhubu. I v metalovém světě ale pochopitelně existují výjimky, kdy kapely na odchodu svého původního frontmana dokázaly vydělat. Sestavu pětadvaceti nejlepších výměn na postu zpěváka sestavil server Loudwire.com:

25. Mark Tornillo
24. Messiah Marcolin
23. Angela Gossow
22. William DuVall
21. Todd La Torre
20. Ray Alder
19. Russell Allen
18. Steve 'Zetro' Souza
17. Howard Jones
16. Matt Barlow
15. George 'Corpsegrinder' Fisher
14. Greg Puciato
13. Mike Patton
12. Barney Greenway
11. Joey Belladonna
10. David Coverdale
9. Michael Kiske
8. James Labrie
7. Sammy Hagar
6. Ronnie James Dio

5. Corey Taylor - nahradil Anderse Colsefiniho ve Slipknot

"Ačkoliv Slipknot nepovažují ‘Mate. Feed. Kill. Repeat.’ za svůj debut, když na to přijde, je to stále jejich první deska. Kapelu tehdy vedl Anders Colsefni, který později přesedlal na vedlejší vokály a hru na perkuse. Slipknot hledali silnější melodie, a proto angažovali Coreyho Taylora ze Stone Sour. Od té doby je Taylor na pódiu smrtící silou, která si podmanila fanoušky, a střídá štěkavý řev s čistě zpívanými melodickými linkami, jež kapele zajistily slávu."

4. Ian Gillan
3. Phil Anselmo
2. Brian Johnson
1. Bruce Dickinson

Eponymní debut Scar The Martyr je už sice zhruba týden na pultech obchodů, samotným vydáním ale rozhodně Joeyho promo aktivita okolo tohoto projektu nekončí. Proto Joey v doprovodu zpěváka Henryho Dereka zavítal do studia serveru Loudwire.com, kde během dvanáctiminutového rozhovoru prozradil vše, co jste zatím o Scar The Martyr možná nevěděli. Video sledujte zde:

Jim Root má jediné štěstí, že své narozeniny neslaví se stejnou kadencí, s jakou v (nejen) poslední době obměňuje svou image. To by nám tady oblíbený kytarista Slipknot a Stone Sour totiž už moc dlouho nepobyl. Takto dnes James slaví teprve své 42. narozeniny, což už sice trochu zavání bačkorama, fotrovinou a rádoby chytrými kecy o životě za komunistů, na druhou stranu má ale Jimbo po (nejen) hudební stránce ještě pěknou řádku produktivních let před sebou. Pozvedněte poháry, společně připíjíme na zdraví jednoho z nejlepších kytaristů současnosti!

Všechno nejlepší, pane Roote!

Vydavatelství Roadrunner Records už bohužel není tím nezadržitelným kolosem, který po dlouhá desetiletí odolával nájezdům všeho přehnaně slaďoučkého a neochvějně si udržoval status stylotvorného labelu. Své 30. narozeniny tak Roadrunner oslaví na existenčním rozcestí, kam jej zavedla totální absorbce nadnárodním gigantem Warner Music. Zůstala historicky slavná značka, ale i tuny kvalitní muziky. Z nepřeberného množství metalových chorálů se redakce serveru FrontArmy.com pokusila vybrat desítku nejlepších:

>> Slipknot – Eyeless

Každý, kdo objevil metal na přelomu milénia, nosil Slipknot mikinu a byl připravený na vzpouru proti svým učitelům. Tito chlápci ale nebyli jenom strašáky vašich matek. Slipknot vždy patřili a stále patří mezi nejzajímavější metalové kapely vůbec. Devítka z Iowy dokázala obyčejné házení hlavou posunout na úroveň jednoho z nejtemnějších projevů, které kdy byly zaznamenány na hudební nosič (rozuměj: Iowa). Eyeless je svědectvím toho, jak neuvěřitelně tvrdá kapela může být, aniž by rezignovala na inovativní prvky jako rap, drum & bass nebo texty o bezdomovci.


>> Mercyful Fate – Evil
>> Sepultura – Roots Bloody Roots
>> Kvelertak – Mjod
>> Gojira – L’Enfant Sauvage
>> Karma To Burn – Ma Petit Mort
>> Glassjaw – When One Eight Becomes Two Zeros
>> Machine Head – Aesthetics Of Hate
>> Trivium – Like Light To The Flies
>> Death – 1000 Eyes