Třetí řadová deska Stone Sour, jejíž zvukový zápis je naplánován na začátek příštího roku, našla svého producenta! Na práci Nicka Raskulinecze, díky jehož úsilí se Stone Sour etablovali v roli jednoho z hlavních hard rockovým želízek současné hudební scény, bude navazovat velezkušený producent Rob Cavallo (Green Day, Shinedown, Dave Matthews Band, Kid Rock)! "Už spolupracoval s řadou lidí, bude to úžasné," řekl Corey Taylor na adresu Cavalla. "Nemůžu se dočkat, až uvidím, co s námi udělá. Párkrát jsme se s ním už potkali a je z té hudby opravdu nadšený! Je to asi trochu tvrdší typ materiálu, než s kterým obvykle pracuje, ale jsem si jistý, že společně nahrajeme vynikající album," uzavírá Corey.

K hudebnímu směřování desky řekl bubeník Roy Mayorga nedávno následující - "Bude to po všech stránkách hodně odlišné od poslední desky, což je určitě způsobeno i tím, že nás tentokrát píše všech pět včetně mé maličkosti. Některé písně jsou hodně tvrdé, temné, melodické a s hromadou barev. Bude to hodně vyzrálá nahrávka."

"Máme kompletně hotových 10 písní a dalších 15, na kterých ještě pracujeme a mirně je dolaďujeme," řekl Corey Taylor pro server Noisecreep.com. "I když nejsem zrovna na turné, pořád něco sepisuju. Nikdy nepřestanu. Je to fajn, protože všechno, co děláme, je opravdu dobré."

I Taylor už má své představy o zvukové stránce počinu - "Už teď můžu prohlásit, že máme mnohem temnější materiál než na 'Come (What)ever May'. Zároveň však melodičtější, silnější, vyspělejší a mé texty zní zatím opravdu skvěle. Jsem skutečně nadšený."

Corey Taylor vybíral pro magazín Metal Hammer svých pět nejoblíbenějších desek letošní sklizně. Z jeho analýzy vzešly následující výsledky:

Alice In Chains – Black Gives Way To Blue
Pearl Jam – Backspacer
Slayer – World Painted Blood
Mastodon – Crack the Skye
Metallica – Death Magnetic ("Je mi jedno, že to nevyšlo letos - poslouchám to celý rok! Není to proti pravidlům, že?")

A jak by vypadala vaše letošní Top 5? Svou pětku vítězů můžete zanechat v komentářích!

>> Moderátorka televizní stanice Electric Playground hodila krátkou řeč s perkusionistou Chrisem Fehnem. Pinokio povídal například o reedici debutu, fanoušcích Slipknot a dosavadním vrcholu své kariéry. Rozhovor sledujte zde:


>> Víkend s sebou přináší 4 nová umělecká díla v naší nechvalně proslulé sekci Art (v druhém případě si nejsem jistý, jak onu tvůrčí aktivitu ohodnotili v nemocnici, snad si aspoň opsali webovou adresu), prohlédnout si je můžete zde:

Artworks by Versagi:



Artworks by Lukáš Kucián:

Bubeník Stone Sour - Roy "Maurice" Mayorga - zveřejnil krátkou zprávičku týkající se plánů pro nahrávání třetí řadové desky jeho kapely:

"Už je to nějaký ten pátek, co jsme spolu naposledy hráli, strašně se proto těším, až se znovu sejdeme a pořádně si zajamujeme. Začínáme už v prosinci, kdy budeme ve studiu zhruba dva týdny, poté si dáme menší vánoční pauzu. Do studia se vrátíme v lednu a celý výrobní proces snad stihneme dokončit před dubnem. Máme obsáhlý seznam písní, z kterých můžeme čerpat, a co jsem slyšel zatím od ostatních (Shawn, Josh, Jim a Corey) - bude to po všech stránkách hodně odlišné od poslední desky, což je určitě způsobeno i tím, že nás tentokrát píše všech pět včetně mé maličkosti.

Některé písně jsou hodně tvrdé, temné, melodické a s hromadou barev. Bude to hodně vyzrálá nahrávka."

Odmaskovaný Mick Thomson pozval do svého kytarového ráje, stejně jako jeho kolega Jim Root, všetečného zástupce Dunlop TV, jemuž krátce představil své nástroje, efekty a hlavně nové trsátko Carbon Fiber Max Grip Jazz III, které Mick v průběhu posledního roku testoval pro firmu Jim Dunlop USA. Povídání můžete zhlédnout zde:

Už to začínalo vypadat, že poslední singl k desce "All Hope Is Gone", kontroverzemi opředená skladba "Snuff", zůstane bez klipové podpory. Z hlediska přilákání nových fanoušků by to byla škoda pro Slipknot, z hlediska naplnění pokladny pak pro Roadrunner Records, není se tedy co divit, že klip nakonec přecejenom bude a jeho nasazení do televizního éteru proběhne co nejdřív - dokud je železo žhavé a pozornost lidu nesklouzne k nástrojům Stone Sour. Zatím si můžete krátit čekání na video tímto, záběry z klipu prošpikovaným, tv spotem:

V prací napěchovaném světě Coreyho Taylora, který své úsilí dělí mezi maskovanou enigmu Slipknot, sólovou kariéru a Stone Sour, se nenachází místo pro odpočinek. Poté, co si Slipknot koncem října sbalili fidlátka, se populární zpěvák okamžitě pustil do příprav nové desky hard rockových Stone Sour.

I když kapela vyráží do studia až v lednu, "aby zde strávila dva až tři měsíce nahráváním alba," deska samotná už pomalu začíná dostávat svou tvář. "Máme kompletně hotových 10 písní a dalších 15, na kterých ještě pracujeme a mirně je dolaďujeme," řekl Corey pro server Noisecreep.com. "I když nejsem zrovna na turné, pořád něco sepisuju. Nikdy nepřestanu. Je to fajn, protože všechno, co děláme, je opravdu dobré."

Taylor už má také své představy o zvukové stránce desky - "Už teď můžu prohlásit, že máme mnohem temnější materiál než na 'Come Whatever May'. Zároveň však melodičtější, silnější, vyspělejší a mé texty zní zatím opravdu skvěle. Jsem skutečně nadšený."

Když jsme u těch textů, jak Corey pozná, který text patří které kapele? "Prostě se řídím citem." Citem svým, nikoliv vaším. "Často se mě lidé ptají, a teď mne napadl skvělý případ, proč jsem například 'Snuff' zařadil na desku Slipknot. Říkají něco ve smyslu 'Vždyť je to Stone Sour song!'. Já si jenom říkám 'Jak to můžete vědět?', já ten song napsal. Jak mi můžete říkat, kam patří má piseň?"

"Některé songy jsou ale hodně specifické. Například většina mého sólového materiálu nezní jako nic, co jsem kdy vydal se Slipknot nebo Stone Sour. Je to prostě ten typický tříakordový rokenrol. Ale Stone Sour mají také svůj zvuk, prostě rozpoznám, co patří Slipknot, co Stone Sour a co je sólová věc. Ale pokud zní song trochu netypicky a já ho chci stejně hodit na nějaké album, musím se při tom řídit srdcem. Nikdy se nechci limitovat."

Altitude TV zveřejnila krátké video z letošního SmokeOut Festivalu, jehož brány Slipknot provětrali koncem října tohoto roku. Zvuková kvalita sice za příliš nestojí a obrazově to vlastně taky není žádná sláva, ale pořád lepší než dostat drátem do okna (nebo kamenem do oka). Video můžete sledovat zde: