Corey Taylor byl před pár dny hostem podcastu Jameyho Jasty (Hatebreed, Jasta, Kingdom of Sorrow), kde opět padla řeč na loňský šokující odchod Joeyho Jordisona ze Slipknot. Corey zdůraznil, že má celá věc právní i osobní kontext, a proto nemůže v rozhovorech ani rok poté zabíhat do detailů:

"Ano, jsou v tom právníci a zákony, ale zároveň - a to by si měli lidi uvědomit především - je tam vzájemný respekt, který mi brání v tom, abych cokoliv říkal. Nebudu tady rozebírat Joeyho osobní život, protože mi to nepřísluší a lidi to zkrátka musejí pochopit. Pokud by Joey chtěl o celé věci promluvit, udělal by to. Já můžu mluvit jenom o tom, jak se to dotklo naší kapely a pořád opakovat analogii s křižovatkou, kde se každá strana rozhodne jít vlastním směrem. Prostě jsme se rozešli. Tak snadné to je. Nešlo s ním už dále spolupracovat."

Jasta dále ocenil, že se celá věc obešla bez osobních útoků, na což Taylor reagoval slovy:

"Nebudu tady sedět a kopat do někoho, s kým jsem 15 let tvořil tuto úžasnou věc. Většina lidí podle mě celou situaci chápe, vždy se ale najdou jedinci, kteří chtějí vědět něco extra, aby si na základě toho mohli vymýšlet sračky. A to je jediný důvod, proč chtějí znát celý příběh - aby si mohli vybrat někoho, komu budou nadávat."

Řeč padla také na Joeyho absenci v nahrávacím studiu:

"Víš, vlastně jsem si to celé uvědomil až teď, když jsi o tom začal mluvit, protože v té chvíli na to moc nemyslíš - jednoduše ti jde o to, aby si to nějak překonal. Rozhodně nastaly chvíle, kdy nám chyběla jeho schopnost vidět věci z jiné perspektivy, ale zase dostal prostor Clown a Jim. Prostě šlo o to, abychom chybějící články co nejlépe nahradili. Já s Jimem jsme byli věrnými Paulovými žáky, a tak jsme tentokrát mohli použít jeho metodiku a přizpůsobit ji našim potřebám. A podobné to bylo s Joeym, který byl většinou generálem ve studiu, protože na to měl vždy skvělý pohled, uměl si hrát se zvukem a znal potenciál různých věcí. Snažili jsme se proto o něco podobného."

A povídání zakončil pochvalou na adresu Jaye Weinberga:

"Pořádně jsme mu ve studiu nakopali zadek. Ale jemu se to líbilo! Hodně si to užíval, protože je hlavně fanoušek, chápeš? Byly momenty, kdy nemohl uvěřit, že se to vůbec děje, ale pak řekl 'Jdeme kurva na to!'. Takže to bylo fakt super."

Slipknot si právě užívají týden, v němž pod svými křídly drží nejprodávanější desku světa. Jelikož se ale počet zakoupených nosičů rok od roku drasticky snižuje, ani prvenství na žebříčku Billboard 200 kapele v dnešní době nezaručuje budoucí ocenění platinovou deskou (uděluje se za prodeje přesahující hranici milionu kusů). Corey Taylor na to konto v rozhovoru před koncertem v El Pasu prohlásil:

"Lidi dost přeceňují prodeje. Jenže prodeje nevypovídají o tom, kolik lidí skutečně album slyšelo. V dnešní době je to o tom, abyste svou muziku dokázali dostat vstříc posluchačům. Na náš livestream z Knotfestu se dívalo celkově 3 miliony lidí. Za tohle ale ocenění nedostanete. Klipy "The Negative One" a "The Devil In I" mají miliony zhlédnutí. Za to ale taky nedostanete žádné ocenění. Jsem tedy moc rád, že máme nejlepší metalové prodeje za hodně dlouhou dobu, to ale nereprezentuje skutečnou situaci, a tedy kolik lidí vlastně slyšelo naše nové album, případně kolik lidí si koupilo jednu specifickou píseň. Náš Knotfest během jednoho víkendu navštívilo takřka 70.000 lidí. To něco dokazuje. Ne vždy proto musíte mít platinovou desku, aby vás někdo mohl považovat za úspěšné. Se vší úctou k panu Simmonsovi, měl by častěji chodit ven."

V roce 2014 zatím platinovou desku nezískalo jediné album. Hudební průmysl něco podobného ve své moderní historii nepamatuje.

Slipknot jsou stěžejním tématem listopadového vydání britského magazínu Rock Sound, který na několika stránkách důkladně rozpitval složitou reinkarnaci kapely z Iowy. Je to mimochodem stejný časopis, v němž už přes 10 let vycházejí sloupky Coreyho Taylora, které budou hlavní náplní jeho připravované třetí knihy. Obálku aktuálního Rock Soundu si můžete prohlédnout zde (levé myšítko na obrázek pro zvětšení):

Jsou rock a metal mrtvé žánry? Slipknot v posledních týdnech přesvědčují celý svět, že i extrémní kouty hudebního spektra mohou čas od času převálcovat konkurenci středního proudu, a proto je Corey Taylor vhodným advokátem naší muziky, který si může dovolit hrdě říct: "Rock a metal nejsou po smrti. Jenom čekáme, abychom vás pozabíjeli."

Zatímco Slipknot ženou svou ďábelskou karavanu napříč Spojenými státy, jejich kolegové ze Stone Sour pracují v klidu nahrávacího studia na novém cover albu, jež dostalo oficiální název "Meanwhile In Burbank" ('Mezitím v Burbanku' pozn. C(8)). Corey Taylor se k názvu desky vyjádřil následovně:

"O cover albu jsme se bavili celou věčnost. Dokonce jsme to řešili už v době, kdy nevyšel ani náš debut. A i když z naší kapely odcházejí někteří lidi a noví zaujímají jejich místa, na téhle věci jsme se vždy všichni shodli, akorát nepřišla ta správná příležitost.

Roy pomalu dodělal své domácí nahrávací studio. Takže to děláme u něj - sice v trochu skromných podmínkách, ale zní to úžasně. Není na nás žádný tlak. Prostě se jenom bavíte. Vracíte se k písním, které rádi zpíváte a posloucháte. A proto se to jmenuje "Meanwhile In Burbank", protože je to místo, kde Roy žije."

Včera Slipknot koncertem v texaském El Pasu odpálili dlouho očekávané Prepare For Hell World Tour s asistujícími nu metalovými veterány Korn a michiganskou mlátičkou King 810. Přiložený setlist naznačuje, že kapela šalamounsky spojila oba koncerty z Knotfestu v jeden ultimátní metalový zážitek:

1. Sarcastrophe
2. The Heretic Anthem
3. My Plague
4. The Devil in I
5. Psychosocial
6. The Negative One
7. Three Nil
8. Eyeless
9. Vermilion
10. Before I Forget
11. Duality
12. Wait and Bleed
13. Spit It Out
14. Custer
--------------------------
15. (sic)
16. People = Shit
17. Surfacing

Jeden má dva metry, ten druhý ruce jako lopaty a postavu rezervního Hulka. Ano, kytarový tandem Slipknot jen tak nepřehlédnete, a možná i proto si jej na svůj cover zvolilo aktuální číslo magazínu Total Guitar, které přináší krom obsáhlého rozhovoru také soutěž o jednu z Jimových kytar. Obálku časopisu najdete zde (levé myšítko na obrázek pro zvětšení):

Fotek z Knofestu je samozřejmě obrovské množství a pokud bych měl zveřejňovat každou nově vzniklou galerii, další dva týdny bych nedělal nic jiného. Proto se snažím vyzobávat jenom opravdu ty nejlepší a obsáhlý fotoreport magazínu New Noise v tomto ohledu rozhodně není žádnou výjimkou (levé myšítko na fotku pro přesun do galerie):