Tedy v novém, on je na pultech trafik už skoro měsíc, jelikož ale nepatřím k dychtivým odběratelům tohoto čtiva, zaregistroval jsem informaci o účasti Slipknot v novém Sparku až nyní. Pokud tedy chcete rok 2015 prožívat s kalendářem enigmy v zádech, máte nyní ideální příležitost. Spark pořídíte v každém dobrém Tesku - obvykle poblíž regálu s krabicovým vínem rumunského importu a kuchařkami Ládi Hrušky. Dobrou chuť!

Když vám titul "album roku" přiřkne největší časopis pro kytaristy na světě, víte, že věci děláte pořádně. A když děláte věci pořádně, lidé to ocení. Letitý slogan Jihlavanky naplňují Slipknot letos opravdu znamenitě a první místo v redakčním hlasování magazínu Guitar World pro desku "5.: The Gray Chapter" rozhodně není posledním prvenstvím, které si nová deska enigmy ještě před koncem roku vybojuje. Kompletní žebříček padesáti nejlepších alb roku 2014 najdete zde, TOP10 pak vypadá následovně:

10. At the Gates — At War with Reality
09. Foo Fighters — Sonic Highways
08. Royal Blood — Royal Blood
07. St. Vincent — St. Vincent
06. Gary Clark Jr. — Live
05. AC/DC — Rock or Bust
04. Animals As Leaders — The Joy of Motion
03. Judas Priest — Redeemer of Souls
02. Jack White — Lazaretto
01. Slipknot — .5: The Gray Chapter

Aktuálně magazín spustil také čtenářské hlasování, kde Slipknot bojují například o ceny pro nejlepší desku, comeback roku nebo nejlepší obálku. Hlasovat můžete tady.

Ačkoliv má kvůli tomu pár lopat a mindráčků těžké spaní, Slipknot se po pěti letech v ústraní vrátili na hudební scénu silnější než kdy předtím. Prodejní úspěchy a vyprodané haly jdou ruku v ruce s vesměs velmi spokojenými reakcemi fanouškovské obce a k početné skupině gratulantů se nyní přidal také frontman Trivium Matt Heafy, který ".5: The Gray Chapter" dokonce označil nejlepším albem v dosavadní tvorbě enigmy:

"'(sic)' od Slipknot byla vůbec první skladba Slipknot, kterou jsme kdy hráli s Trivium na koncertech. Zahráli jsme ji v souboji kapel na střední, když mi bylo nějakých 12 nebo 13 let. Slipknot tedy miluju už dlouhou dobu. Střídavě se mi nejvíce líbila první a třetí deska, neměl jsem ale tušení, s čím přijde album páté.

'.5' je pro mě nejlepším dosavadním albem Slipknot. 'Override' a 'Custer' patří mezi mé naprosté favority v diskografii kapely. Rozptyl, hloubka a vrstevnatost této desky jsou na neuvěřitelné úrovni. Brutalita je hrubozrnná jako obvykle, melodie jsou pak vášnivější a nakažlivější než kdy předtím. Tohle album je vrcholem Slipknot. Dechberoucí."

Joey Jordison je už sice necelý rok na planetě izolace, což je hned vedle planety kanabis, kde trvale přebývá Sid Wilson, to mu však rozhodně nebrání v tom, aby i nadále prostřednictvím všemožných anket ukazoval záda svých paliček celé metalové scéně, která pořád nenachází recept, jak bývalého bubeníka Slipknot sesadit z trůnu. Naposledy fanoušci Jordisona proklikali na první místo čtenářského hlasování magazínu Rhythm o nejlepšího metalového bubeníka současnosti, zatímco v roli statistů vystupovala následující devítka poražených:

10. David Elitch (The Mars Volta)
9. Vinnie Paul (Hellyeah/Pantera)
8. Brann Dailor (Mastodon)
7. Nicko McBrain (Iron Maiden)
6. Chris Adler (Lamb of God)
5. Tomas Haake (Meshuggah)
4. Dan Searle (Architects)
3. Dave McClain (Machine Head)
2. Arin Ilejay (Avenged Sevenfold)
1. Joey Jordison

Otázka, jež musí problesknout hlavou každému, kdo vidí impozantní pódiovou prezentaci Slipknot k desce ".5: The Gray Chapter", a zároveň otázka, kterou Corey Taylor dostal z úst moderátorky Mistress Carrie 7. prosince na posledním letošním koncertu v rámci Prepare For Hell Tour. Odpověď zpěváka Slipknot zněla následovně:

"Určitě patří k těm největším. Říkám tomu naše Iron Maiden pódium, protože se toho na něm děje tolik, až je to šílené. Nevím, jestli je úplně největší, ale rozhodně je mimořádně promyšlené. Je to docela sranda. Pochvalu si zaslouží hlavně Shawn, který s tím nápadem přišel a postaral se o to, aby ho přetavili v realitu. Taky jsme najali novou firmu na osvětlení a vše vypadá fantasticky.

Zatím jsem s pódiem neměl nejmenší problém. Možná je to ale tím, že kolem sebe nemám nic pohyblivého, protože věděli, že bych z toho pořád skákal a jednou si něco polámal. Chris a Shawn jsou ale vlastně celý koncert na hydraulických zvedácích, které měly zprvu tendenci se porouchat. Takže zůstali vždycky 5 metrů nad zemí a říkali si 'Super! Jak se teď ale jako dostanu dolů?'. Jsou tam sice schůdky, ale to vám nepomůže, takže musíte skočit. Vše se ale časem vyladilo, takže je to v pořádku."

Rozhovor:


Nová Slipknot stage v celé kráse:

Mosh pit není balet, a proto se tak nějak očekává, že v něm něco málo rozdáte a celkem dost toho taky inkasujete. I toto chaotické srdce koncertu by ale mělo mít svůj seznam nepsaných pravidel, který je založen na vzájemném respektu a základech mravní inteligence každého člověka. Svět ale bohužel není dokonalý a místo těchto principů se v mosh pitu daleko častěji usidlují slabomyslní frustráti, jejichž jediným cílem je někoho zranit. Toto téma okomentoval také Chris Fehn, jenž byl dotázán na změny v hledišti v souvislosti s pražským zatčením Randyho Blytha (Lamb Of God) v roce 2012:

"Jo, to byla hodně smutná situace. S Randym jsme kamarádi a celé to byla nesmírně nešťastná záležitost. Vím, že takový není - nikdy by nikomu vědomě neublížil.

Hlavně v USA se mosh pit poslední dobou změnil ve formu šikany. Velký borec stojí uprostřed a naloží od cesty každému dítěti, které vidí. Tohle není mosh pit. Je to na hovno, protože takhle to nikdy nemělo být. Takové lidi by měli z koncertů vyhodit.

Správný mosh pit má být o skupince lidí a o formě tance, kde si každý dělá, co chce."

Britská bulvární média Daily Mail a Mirror rozpoutala další z mnoha honů na čarodějnice. Dalším příkladem toho, jak je metal škodlivý, je podle nich sebevražda patnáctiletého Jamese Locka ze Swansea, který se před týdnem oběsil cestou ze školy a u jehož těla byl policíí nalezen také iPod stále přehrávající písně Slipknot.

Mirror dodává, že James byl svou láskou k heavy metalu silně poznamenán a samotný poslech v něm podněcoval malbu "znepokojivých obrazů", kde nechyběli "lidé s oprátkou kolem krku".

"James rád poslouchal svou hudbu. Kdysi to byly uvolněné a klidné písně, v poslední době se mu ale začal líbit temný metal jako Slipknot. S tím začaly přicházet i ty znepokojivé obrazce," řekla policii Jamesova matka Sarah.

Vyšetřování zatím neprokázalo přítomnost návykových látek, dle rodičů James nebyl ani šikanován ve škole. Slipknot jsou oběma listy označovaní jako temní, extrémní a s písněmi o násilných činech.

Ač je Clownova snaha stylizovat se do role vizionáře místy až příliš agresivní a křečovitá, dokud bude točit videoklipy z ranku "The Devil In I", moc rádi s ním v této báchorce o spasiteli vyšších forem umění setrváme. Shawn má každopádně filmařské řemeslo poctivě nastudováno a nejnovější videoklip Slipknot jasně demonstruje, jak výrazný kus cesty za posledních pár let v tomto ohledu urazil. Pod pokličku režijního umu Shawna Crahana můžete nahlédnout zde: