Celková návštěvnost v řádech milionů, tisíce komentářů v diskuzích, přes 5.000 fanoušků na sociálních sítích, 4.000 zaregistrovaných uživatelů, víc jak 5.000 publikovaných novinek (!) a dekáda na síti - to je resumé Maggots-Lair.com, největší Slipknot fanstránky, jakou kdy poznala československá červí armáda.

Původně jsem tady chtěl dlouze bilancovat a vynášet vzletná předsevzetí do budoucna. Pak mi při pohledu na výše uvedená čísla došlo, jak zbytečně by podobný patos působil. Je to cesta, je to dědictví, je to dřina, je to nepopsatelná radost z toho, že tvoříte něco (snad) hodnotného o nejlepší kapele na této planetě. Je to něco, na co jsem upřímně hrdý.

Kdyby mi 25.12.2004, kdy jsem jako třináctiletý základoškolák po třech hodinách usilovné dřiny vyprodukoval první novinku, někdo řekl, že to dojde až tady, nejspíš bych uklidil Pokémony do skříně, vysmál se mu a šel spát.

A ono to vyšlo.

Díky všem, kdo věřili.


- Váš Korej

Dva měsíce jsme čelili mediální masáži, aby bylo za 72 hodin, z nichž jsme už nějakých 15 ukrojili, všechno fuč. Docela paradox, co? Ale nebudeme se rmoutit, ne dnes a ne o Vánocích. Ty prožijte dle vlastního rozmyslu a přesvědčení - v kostele, u pohádek, pod stolem nebo v naprosté ignoraci - hlavně ale takovým způsobem, aby na vás nešly splíny a měli jste kolem sebe klid a pohodu. A pokud náhodou potřebujete k dosažení duševní rovnováhy svůj denní přísun informací ze světa Slipknot, vězte, že Maggots-Lair frčí nonstop a na svátky nebere ohled. Tak jo, mějte se fajnově a...


- Veselé Vánoce!

Tedy v novém, on je na pultech trafik už skoro měsíc, jelikož ale nepatřím k dychtivým odběratelům tohoto čtiva, zaregistroval jsem informaci o účasti Slipknot v novém Sparku až nyní. Pokud tedy chcete rok 2015 prožívat s kalendářem enigmy v zádech, máte nyní ideální příležitost. Spark pořídíte v každém dobrém Tesku - obvykle poblíž regálu s krabicovým vínem rumunského importu a kuchařkami Ládi Hrušky. Dobrou chuť!

Když vám titul "album roku" přiřkne největší časopis pro kytaristy na světě, víte, že věci děláte pořádně. A když děláte věci pořádně, lidé to ocení. Letitý slogan Jihlavanky naplňují Slipknot letos opravdu znamenitě a první místo v redakčním hlasování magazínu Guitar World pro desku "5.: The Gray Chapter" rozhodně není posledním prvenstvím, které si nová deska enigmy ještě před koncem roku vybojuje. Kompletní žebříček padesáti nejlepších alb roku 2014 najdete zde, TOP10 pak vypadá následovně:

10. At the Gates — At War with Reality
09. Foo Fighters — Sonic Highways
08. Royal Blood — Royal Blood
07. St. Vincent — St. Vincent
06. Gary Clark Jr. — Live
05. AC/DC — Rock or Bust
04. Animals As Leaders — The Joy of Motion
03. Judas Priest — Redeemer of Souls
02. Jack White — Lazaretto
01. Slipknot — .5: The Gray Chapter

Aktuálně magazín spustil také čtenářské hlasování, kde Slipknot bojují například o ceny pro nejlepší desku, comeback roku nebo nejlepší obálku. Hlasovat můžete tady.

Ačkoliv má kvůli tomu pár lopat a mindráčků těžké spaní, Slipknot se po pěti letech v ústraní vrátili na hudební scénu silnější než kdy předtím. Prodejní úspěchy a vyprodané haly jdou ruku v ruce s vesměs velmi spokojenými reakcemi fanouškovské obce a k početné skupině gratulantů se nyní přidal také frontman Trivium Matt Heafy, který ".5: The Gray Chapter" dokonce označil nejlepším albem v dosavadní tvorbě enigmy:

"'(sic)' od Slipknot byla vůbec první skladba Slipknot, kterou jsme kdy hráli s Trivium na koncertech. Zahráli jsme ji v souboji kapel na střední, když mi bylo nějakých 12 nebo 13 let. Slipknot tedy miluju už dlouhou dobu. Střídavě se mi nejvíce líbila první a třetí deska, neměl jsem ale tušení, s čím přijde album páté.

'.5' je pro mě nejlepším dosavadním albem Slipknot. 'Override' a 'Custer' patří mezi mé naprosté favority v diskografii kapely. Rozptyl, hloubka a vrstevnatost této desky jsou na neuvěřitelné úrovni. Brutalita je hrubozrnná jako obvykle, melodie jsou pak vášnivější a nakažlivější než kdy předtím. Tohle album je vrcholem Slipknot. Dechberoucí."

Joey Jordison je už sice necelý rok na planetě izolace, což je hned vedle planety kanabis, kde trvale přebývá Sid Wilson, to mu však rozhodně nebrání v tom, aby i nadále prostřednictvím všemožných anket ukazoval záda svých paliček celé metalové scéně, která pořád nenachází recept, jak bývalého bubeníka Slipknot sesadit z trůnu. Naposledy fanoušci Jordisona proklikali na první místo čtenářského hlasování magazínu Rhythm o nejlepšího metalového bubeníka současnosti, zatímco v roli statistů vystupovala následující devítka poražených:

10. David Elitch (The Mars Volta)
9. Vinnie Paul (Hellyeah/Pantera)
8. Brann Dailor (Mastodon)
7. Nicko McBrain (Iron Maiden)
6. Chris Adler (Lamb of God)
5. Tomas Haake (Meshuggah)
4. Dan Searle (Architects)
3. Dave McClain (Machine Head)
2. Arin Ilejay (Avenged Sevenfold)
1. Joey Jordison

Otázka, jež musí problesknout hlavou každému, kdo vidí impozantní pódiovou prezentaci Slipknot k desce ".5: The Gray Chapter", a zároveň otázka, kterou Corey Taylor dostal z úst moderátorky Mistress Carrie 7. prosince na posledním letošním koncertu v rámci Prepare For Hell Tour. Odpověď zpěváka Slipknot zněla následovně:

"Určitě patří k těm největším. Říkám tomu naše Iron Maiden pódium, protože se toho na něm děje tolik, až je to šílené. Nevím, jestli je úplně největší, ale rozhodně je mimořádně promyšlené. Je to docela sranda. Pochvalu si zaslouží hlavně Shawn, který s tím nápadem přišel a postaral se o to, aby ho přetavili v realitu. Taky jsme najali novou firmu na osvětlení a vše vypadá fantasticky.

Zatím jsem s pódiem neměl nejmenší problém. Možná je to ale tím, že kolem sebe nemám nic pohyblivého, protože věděli, že bych z toho pořád skákal a jednou si něco polámal. Chris a Shawn jsou ale vlastně celý koncert na hydraulických zvedácích, které měly zprvu tendenci se porouchat. Takže zůstali vždycky 5 metrů nad zemí a říkali si 'Super! Jak se teď ale jako dostanu dolů?'. Jsou tam sice schůdky, ale to vám nepomůže, takže musíte skočit. Vše se ale časem vyladilo, takže je to v pořádku."

Rozhovor:


Nová Slipknot stage v celé kráse:

Mosh pit není balet, a proto se tak nějak očekává, že v něm něco málo rozdáte a celkem dost toho taky inkasujete. I toto chaotické srdce koncertu by ale mělo mít svůj seznam nepsaných pravidel, který je založen na vzájemném respektu a základech mravní inteligence každého člověka. Svět ale bohužel není dokonalý a místo těchto principů se v mosh pitu daleko častěji usidlují slabomyslní frustráti, jejichž jediným cílem je někoho zranit. Toto téma okomentoval také Chris Fehn, jenž byl dotázán na změny v hledišti v souvislosti s pražským zatčením Randyho Blytha (Lamb Of God) v roce 2012:

"Jo, to byla hodně smutná situace. S Randym jsme kamarádi a celé to byla nesmírně nešťastná záležitost. Vím, že takový není - nikdy by nikomu vědomě neublížil.

Hlavně v USA se mosh pit poslední dobou změnil ve formu šikany. Velký borec stojí uprostřed a naloží od cesty každému dítěti, které vidí. Tohle není mosh pit. Je to na hovno, protože takhle to nikdy nemělo být. Takové lidi by měli z koncertů vyhodit.

Správný mosh pit má být o skupince lidí a o formě tance, kde si každý dělá, co chce."