Tedy nové, datem pořízení sice o žádnou novinku nejde, valná část informací v rozhovoru je však poněkud nadčasového charakteru, a tak ani nemrzí, že interview bylo pořízeno už v průběhu loňského Uproar festivalu, jehož byli Stone Sour, a tím pádem i dvojice muzikantů Mayorga / Root, součástí. Rozhovor můžete zhlédnout zde:

Už potřetí za poslední dva měsíce si Corey Taylor prokousal svou cestičku na obálku nejprodávanějšího britského rockového magazínu Kerrang!. Tentokrát na nás magická osmička hledí z průčelí posledního lednového čísla, které je věnováno žebříčku 150 nejlepších písní poslední dekády, jenž sestavili samotní čtenáři časopisu. Obálka nového Kerrangu! vypadá následovně (levé myšítko na obrázek pro zvětšení):

Když Joey Jordison nedávno vyhrál čtenářské hlasování magazínu Rhythm o nejlepšího bubeníka všech dob, bylo jasné, že to nebude ani zdaleka poslední ocenění, kterého se toto rychlonohé hudební srdce Slipknot dočká. Světe, div se, naše magická koule opět jednou nelhala a Joey Jordison si pár měsíců po prvním úspěchu kráčí pro další velké ocenění svého dlouholetého nezdravě workoholického počínání. Opět nejlepší bubeníci všech dob, opět britský magazín, opět Jordison na místech nejvyšších - a pak, že se historie neopakuje. Hudební měsíčník Q sestavil svou Top 10 nejlepších bicmenů všech dob následovně:

1. Keith Moon (The Who)
2. Stewart Copeland (The Police)
3. Neil Peart (Rush)
4. Sly Dunbar
5. Joey Jordison (Slipknot)
6. John Bonham (Led Zeppelin)
7. Moe Tucker (The Velvet Underground)
8. Jestlove (The Roots)
9. Matt Helders (Arctic Monkeys)
10. Reni (The Stone Roses)

Full Metal Jackie z Revolver TV pořídila během letošní NAMM (National Association Of Music Merchants) konference v Anaheimu velmi zajímavé interview s kytaristou Slipknot, Mickem Thomsonem. Na přetřes přišla i toliko sledovaná otázka budoucnosti kapely, kterou obrovitý kytarista okomentoval slovy:

"Pro USA nemáme zatím nic naplánováno. Máme v plánech pouze jeden měsíc, který strávíme v Evropě - festivaly a tak podobně. Některé koncerty jsou naše vlastní, někde hrajeme s Metallicou, někde zase s Iron Maiden. To je pro tuto chvíli asi tak vše.

Máme různé lidi na různých místech. Joey si dělá to svoje, Corey si dělá svoje. I tak ale každý z nás neustále pracuje na novém materiálu. Vím, že Joey už má některé své party kompletně připraveny. Vždycky to tak děláme - každý to tak dělá. Já mám také mnoho různých věcí. Je to všechno jenom o tom, abychom se společně sešli a všechny ty malé střípky dali dohromady. Když tak sedím a trénuji, občas z toho vzejde něco, co se hodí pro Slipknot a někdy je to prostě něco neurčitého. Takže ano, možná se zase časem dáme dohromady a začneme pracovat na dalším materiálu.

Musíme toho tolik promyslet - co vůbec chceme dělat, jak to chceme dělat. Prostě je tam zatím hrozně moc neznámých. Měli jsme pár schůzek, kde jsme vše probírali a zatím to vypadá pozitivně, takže se snažíme vrátit zpět na trať a dělat věci tak, jak se dělat mají."

Pohyblivou podobu výše zmiňovaných Mickových slov můžete zhlédnout zde:

Stone Sour odpálili 20. ledna svým koncertem v pensylvánském Readingu další část světového turné na podporu třetí řadové desky "Audio Secrecy", s kterou se tak Stone Sour po čtvrt roce vrátili na svou domovskou hroudu. Štace nazvaná “Nightmare After Christmas Tour” nese na svých bedrech krom hard rockového kvintetu z Iowy ještě kapely Avenged Sevenfold a Hollywood Undead. Pokud jste snad první show Stone Sour v tomto roce neviděli na vlastní oči (a že se pár takových drzounů jistojistě najde), můžete o několik pixelů níže zhlédnout sérií videí ze samotného koncertu. Nejdřív si ale připomeňme setlist, jenž vypadal takto:

1. Mission Statement
2. Reborn
3. Digital (Did You Tell)
4. Hesitate
5. Made Of Scars
6. Say You’ll Haunt Me
7. Bother
8. Through Glass
9. Hell & Consequences
10. 30/30-150

"Mission Statement":



"Reborn":



Hesitate:



"Say You'll Haunt Me":



"30/30-150":

Zdá se, že leden je pro jednotlivé členy Slipknot ve znamení neustálých změn termínů, a jak už to tak v podobných případech bývá, změny to nejsou příliš pozitivní. Tedy ne snad, že bychom kvůli novému albu The Black Dots Of Death či Coreyho předlouze pojmenovaná připravovaná knize "Seven Deadly Sins - Settling The Argument Between Born Bad And Damaged Good" nedočkavě trhali listy z kalendáře, ale podobné odklady zamrzí pokaždé.

Ano, ani Corey Taylor nepřijde se svou novou knihou na trh v původně anoncovaném březnu, ale nakonec až v červenci. Pozitivní informací nicméně je, že byl alespoň oznámen důvod zdržení - Corey chce totiž svému knižnímu dítku zajistit řádnou propagaci, což hodlá podpořit i malým tour po vybraných knihkupectvích. Že bere mistr Taylor svůj útok na naše domácí knihovničky sakra vážně, o tom už nemůže být nejmenších pochyb.

Corey Taylor je tvrdým životem ostřílený a servítky si neberoucí frontman kapel Slipknot a Stone Sour. Proslulý svým živelným vystupováním, Corey si už prošel mnohým. Začal v 90. letech, kdy propadl alkoholu, milostným avantýrám a životnímu přístupu "žij okamžikem". Maloměstský iowský hrdina - Corey "Fucking" Taylor! Když se jeho kariéra začínala dostávat do nebeských výšin, Corey zbohatl, stal se žádaným, vydal se na turné a jeho chování se začínalo stávat stále extrémnějším. Corey si prošel vším, co si dokážete představit.. ženy, drogy, excesy všeho druhu. "Sedm smrtelných hříchů" je Coreyho příběh, který je vyprávěn skrze prizma sedmi smrtelných hříchů. Jeho léta prohřešků jej nakonec dohnala k tomu, aby začal přemýšlet nad tím, co je to vůbec "hřešit" a zdali mohou - nebo by měly - být hříchy považovány za něco pozitivního. Ano, Corey ranil mnoho lidí a dělal špatné věci, ale pokud je hřích to, co dělá skutečného muže, jedná se vůbec o něco špatného? Nejde o žádné paměti, ale o Coreyho příběh, který je vyprávěn jeho zvláštní filosofií a je vybroušen lety šílených a požitkářských rockových výstředností.

Coreyho osobitý pohled na svět se bude podle posledních informacích rozprostírat hned na 256 stránkách! Vázání v pevných deskách je pak samozřejmostí.

Výrobce kytarového příslušenství - firma Seymour Duncan - odchytila na letošní NAMM konferenci v Anaheimu maskovaného obra Micka Thomsona, který se nám tak po delší době opět ukázal před kamerou v plné síle. Krátké povídání s jedním ze zástupců této společnosti můžete zhlédnout zde:

Aneb jak Shawn Crahan pokračuje v hledání svého druhého hudebního domova. To My Surprise jsou dávno odpískanou záležitostí, po Dirty Little Rabbits by v poslední době neštěk ani pes (ehm, dobře, nejen v poslední době) a The Black Dots Of Death se rozhodli posunout vydání svého debutového opusu "Ever Since We Were Children" z původně anoncované poloviny ledna na 1. března 2011. Co to znamená, těžko říct. Buďto chce kapela své prvotině zajistit náležitější promo, což zatím vzhledem k tomu, že v podstatě žádné promo neexistuje, nevypadá příliš reálně, nebo jsme prostě jenom svědky dalšího Shawnova přehmatu, který brzy skončí v propadlišti dějin stejně jako jeho předchozí dva projekty. Doufejme, že první teze má k pravdě blíž.