Reminiscencí na někoho tak významného, jako byl Paul Gray, není nikdy dost, a proto nyní přichází i vaše chvilka. Pravda, je to sice s menším křížkem po funuse, ale někteří z vás s odesláním svého uměleckého dílka tak trochu otáleli, takže nakonec vzpomínáme na Paula skrze vaše artworky až několik dní po výročí jeho smrti. Ale vždyť ono je to vlastně úplně jedno, hlavní je, že se alespoň malá hrstka z vás činila a svému hrdinovi vzdala hold tímto jednoduchým a dobře viditelným způsobem. Všechny výtvory najdete v dobře známých sekcích Tapety (2 tapety; thx to Robert Jelen a Sexton666) a Art (4 artworky; thx to goudblood, sickness, Tereza Plecháčová a pip).

TAPETY • ART

Corey Taylor je na uznání své tvorby jistojistě zvyklý, vždyť je na něj za jeho umělecké aktivity povětšinou pěna jenom samá chvála. Pokud vás ale nějaký významný server zařadí mezi desítku nejlepších heavy metalových zpěváků všech dob, u srdíčka vás začne hřát, i když patříte mezi ty největší hvězdy současného rockového nebe. Kor když zjistíte, že jste benjamínkem celého žebříčku a máte tak relativně největší prostor pro budoucí růst. Zbývá už jen dodat, že za zrodem této listiny nejlepších stojí renomovaný server NME.com.

Kompletní pořadí vypadá následovně:

1. Ronnie James Dio (Black Sabbath, Dio, Heaven & Hell, Rainbow, Elf)
2. Mike Patton (Faith No More, Mr Bungle)
3. Bruce Dickinson (Iron Maiden)
4. Rob Halford (Judas Priest)
5. Ozzy Osbourne (Black Sabbath)
6. Axl Rose (Guns N' Roses)

7. Corey Taylor (Slipknot, Stone Sour)

"Nejmladší či nejnovější zpěvák v našem seznamu, zároveň však nezpochybnitelný uchazeč o post nejlepšího metalového frontmana. Ať už straší fanoušky po celém světě se Slipknot, nebo bombarduje rocková rádia se Stone Sour, rázný a vtipný zpěvák se zapíše do historie jako jeden z nejlepších."

8. Phil Anselmo (Pantera, Down)
9. James Hetfield (Metallica)
10. Alice Cooper (Alice Cooper)

Dokázali byste podobný žebříček sestavit také? Své štěstí můžete zkusit v komentářích!

Joey Jordison zveřejnil na svém oficiálním Facebook profilu k příložitosti prvního výročí skonu Paula Graye následující slova, jež dokumentují sílu vztahu, který mezi sebou tito skvělí muzikanti měli:

Ahoj Paule,

Skvěle jsme si společně užili včerejšek a dnešek. Mluvit spolu, vzpomínat na staré časy a vidět, jak odpovídáš jedněmi z nejsilnějších poryvů větru, které jsem kdy cítil.

Paule, vždycky si viděl věci takové, jaké byly. Jsi pořád ten stejný týpek, který mě na Silvestra nenechal tvrdnout samotného doma a dobelhal se až ke mně domů s nohama zabořenýma po kolena ve sněhu. Nebyl tu nikdo jako ty. Proto jsi vždycky byl mým nejlepší přítelem!

Všechna hudba, kterou jsme společně vytvořili a všechny chvíle, které jsme společně prožili - to všechno zůstane navždy. Chybíš mi každičký den.

Okej, Ballsi! Uvidíme se na pódiu! Je čas ničit!

Už nikdy tu nebude žádné jiné číslo # 2. Miluju Tě!

Fuck it all! Fuck this world!
Fuck everything that you stand for!
Don’t belong! Don’t exist!
Don’t give a shit! Don’t ever judge me!

Nathan Jonas Jordison

A nyní něco pro všechny mé přátele - the Maggots:

Chtěl jsem vám jenom poděkovat za všechnu vaší podporu během tohoto těžkého dne. Udržujete nás i vzpomínku na Paula při životě.

V Iowě měly být teď pět dní tornáda a déšť, místo toho však sluníčko svítí silněji než během celého zbytku roku. Je fajn vědět, že Paul tam nahoře na všechno dohlíží.

Stala se strašná věc, ale každý z vás nám to trochu ulehčil. Vaše podpora pro nás znamená vše.

Díky,
Nathan Jonas Jordison

Nejdřív pocit nejistoty a nevěřícnosti, následně záchěvy strachu napovídající, že tentokrát nepůjde o žádný nepovedený žertík, a nakonec kruté procitnutí do reality, jež nepřinášela nic jiného než smutek a slzy. Tak nějak by se v maximální stručnosti daly popsat pocity, které prožívala naprostá většina fanoušků Slipknot v noci z 24. na 25. května minulého roku. Datum, které by měl mít v hlavě pevně vytesáno každý, kdo se byť jenom jedinkrát v životě označil za fanouška maskované enigmy z Iowy, nám přineslo největší utrpení a zároveň největší zkoušku v historii Slipknot. Navždy od nás totiž odešel milovaný baskytarista Paul Gray - člověk, jenž stál u zrodu Slipknot. Člověk, jenž této kapele a všem fanouškům věnoval každou minutu svého života. Člověk, jenž prohrál svůj jediný životní boj - bohužel však ten ze všech nejdůležitější.

Zmiňovat důvod Paulovy smrti je naprosto zbytečné. Každý z nás má své osobní démony a Paul nikdy nebyl z těch, kteří by kvůli svým životním peripetiím zanedbávali své nejbližší a fanoušky. Milující manžel, skvělý kamarád, naprostý profesionál - mohl bych pokračovat ještě dlouho, jedno je však jisté - na Paulieho lze vzpomínat jenom v dobrém.

Jak už jsem zmiňoval, byla to nejen rána, ale také velká zkouška. Zkouška pro zbytek jeho rodiny, pro všechny fanoušky a také pro zbytek členů jeho jedinečného výtvoru. Jak jsme z této zkoušky vyšli, na to je zatím předčasné odpovídat, pohled na současné dusno mezi zbývajícími členy Slipknot však naznačuje, že je před námi ještě dlouhá cesta a jenom dokumentuje důležitost, kterou Paulie v devítičlenném ansámblu měl. Slipknot bez čísla dvě už nikdy nebudou stejnou kapelou, ale to rozhodně neznamená, že by jejich další existence měla být zbytečná. Síla zbylé osmičky je totiž obrovská, a pokud mezi sebou rozhašteřená ega najdou společnou řeč, můžeme se v budoucnu dočkat nevídaných věcí. Přesně takových, jaké by chtěl Paul od svých bratrů ve zbrani z metalového nebe vidět.


A to samé platí i pro nás, pro fanoušky. Využijme dnešního významného data k tomu, abychom zavzpomínali na to, jak byl pro nás Paul důležitý, ale zároveň k tomu, abychom si uvědomili, co pro nás vlastně Slipknot znamenají. Zavzpomínejme na výjimečného muzikanta, zaposlouchejme se do tvorby, kterou po sobě zanechal, a těšme se na budoucnost, v níž by nás chtěl Paul vidět jako jeden fungující celek, který drží pospolu.

S kamarády, sami, veřejně, soukromě, v slzách, s klidem, s lahví v ruce nebo jenom pomyslně - způsob, jakým uctíte Paulovu památku, je jenom na vás. Čím víc se ale budeme snažit, tím lépe Pauliemu na druhé straně bude a tím silněji vynikne jeho mimořádný odkaz. Tím odkazem jsme my všichni. Nás všechny totiž Paul dostal na tu správnou stranu. A my všichni na něj nikdy nezapomeneme...

--------------------------------------------------------------------------------------------

Držme spolu v těchto těžkých časech víc než kdykoliv předtím. Fanoušci Slipknot po celém světě přišli dne 24. května 2010 o jednoho ze svých hrdinů. Věřím, že nejsem jediný, kdo po tomto dni bude mít na srdci o jeden ohromný šrám navíc. Spojme se a společně dejme najevo podporu Paulovi, jeho rodině, Slipknot i sobě navzájem. Paul Gray odešel příliš brzy, ale zanechal za sebou velké množství úžasné hudby, díky které mezi námi bude navždy.. nikdy nezapomeneme!

Paul Dedrick Gray
1972-2010
R.I.P.
--------------------------------------------------------------------------------------------

Shawn Crahan tu a tam zveřejní na svém oficiálním Facebook profilu sérii zajímavých momentek, které na fotografický film zachytí on sám nebo osoby jemu blízké během koncertování se Slipknot. Nyní nastala chvíle, kdy je fotografií dost na to, aby si vysloužily samostatný prostor v našem novinkovém zpravodajství, takže... prohlížejte (levé myšítko na obrázek pro přesun do galerie):

Opiumofthepeople.net: Na Youtube se nedávno zjevilo poměrně zajímavé video, v kterém dvojice Corey Taylor / James Root osvětluje, nasvětluje a vysvětluje původ a význam masek a čísel, kterými se multi-platinová enigma z Iowy prezentuje na veřejnosti. Video má dvě části - v té první se podíváme do vily Houdini Mansion, kde vznikalo album Vol. 3: (The Subliminal Verses), v té druhé pak vyrazíme na Ozzfest 2004. Video můžete zhlédnout zde:

Corey Taylor začíná vypadat jako chodící reklama na to, jak to můžete z nuzných poměrů a drogových závislostí všeho druhu dotáhnout až na jednu z největších rockových hvězd světa, jejíž slovo má navíc svou váhu a zvuk. Takový zvuk, že bude dokonce přednášet na jedné z nejstarších univerzit světa! Corey se totiž objevil na seznamu prominentních hostí, kteří budou v následujících týdnech přednášet pod záštitou Union klubu na slavné Oxfordské univerzitě!

V rozhovoru pro rádio 98.9 The Rock k této velké poctě řekl následující:

"Byl jsem požádán, jestli bych nemohl udělat přednášku na Oxfordské univerzitě, což je docela paradoxní, protože nemám ukončenou ani střední školu. Prostě udělali v rámci svého svazu studentů hlasování a já byl číslem jedna, takže jsem si řekl jenom 'Jo, jasně, jdeme na to!'. Asi budu předtím hodně nadávat a potit se."

Pánové Jordison a Taylor nás svými vizemi o budoucnosti maskovaného spektáklu z Iowy zásobují poměrně pravidelně a je tak příměrně osvěžující, když se do menšího věštění pustí i někdo jiný. Tentokrát jde o Sida Wilsona, kterého vyzpovídala rádiová stanice Banana 101.5.

O veřejných prohlášeních jednotlivých členů kapely - na jednu stranu prohlášení Shawna Crahana a Joeyho Jordisona, kteří jsou pro novou desku Slipknot, na stranu druhou zdrženlivost Coreyho Taylora, jenž neřeší nic jiného než sérii nadcházejících koncertů v Evropě:

"Je v tom hodně politiky. Už to děláme nějakou dobu, takže se jednotliví lidé za tu dobu samozřejmě změnili. Myslím, že to bude záležet na tom, jak spolu budeme vycházet, až budeme na turné, a jestli si to všechno budeme schopni navzájem vyříkat. Nemá to ani tak moc společného s kapelou jako spíš s problémy jednotlivých členů s ostatními - mezi námi navzájem. Je to komplikované, kámo. Přeji si, abych nad tím mohl cukrovat a říct, že všechno bude skvělé, ale je to nepřetržitý boj - tím spíš, pokud chcete dělat muziku, protože vaše poselství se tak vydává vstříc obrovskému množství lidí a mnoha lidem záleží na tom, co jim vlastně říkáte. Zatímco se ten tlak stupňuje, vy se jen snažíte, aby se vaše poselství a pozitivita i nadále dostávala mezi fanoušky. A pokud necítíte, že se o to samé snaží všichni v kapele, pak je těžké tato poselství vysílat vstříc lidem v uvěřitelné a pozitivní podobě. Je to tedy o tom, abychom se všichni dostali na stejnou stranu barikády a jediná cesta, kterou tohoto můžeme docílit, je vyrazit společně na turné a odehrát několik koncertů. Protože na turné jsme společně vyrostli, stali se z nás muži, stali se z nás dospělí. Takže to určitě bude zajímavé léto (smích)."

Sid pokračuje: "Nejdůležitější je si uvědomit, že Slipknot budou existovat navždy - ať už s námi, nebo bez nás - a myslím si, že prokázáno to bylo po smrti Paula, kdy jsme dostali obrovské množství podpory a z Paulova ducha se stalo něco výjimečného. Naše devítka bude vždy znamenat Slipknot, vždy budeme mít naši obrovskou energii. Ať už budeme dělat cokoliv, vždycky budeme přemýšlet stejně, vždycky budeme mít stejný náhled na život a věci, na kterých jsme vyrůstali společně s našimi fanoušky a životní cesta, jíž jsme se společně vydali - to všechno budeme vždycky šířit dál, ať už to budeme dělat společně, nebo každý sám. Navždy budeme Slipknot. Miluji všechny jako svou rodinu, jsou to mí bratři. K ostatním nechovám nic jiného než lásku a do budoucna hledím se skvělými vyhlídkami."