Školní aktivity mne odřízly od internetu po celý dnešní den, a tak pouze telegraficky - Slipknot včera zahráli na festivalu Rock In Rio, což snad všichni víte, a jelikož bylo dostatek video materiálu už v případě Stone Sour, není žádným překvápkem, že k nám nyní doputoval i kompletní proshot záznam vystoupení jejich slavnějších maskovaných kolegů. Setlist vypadal následovně:

1. (sic)
2. Eyeless
3. Wait And Bleed
4. The Blister Exists
5. Liberate
6. Before I Forget
7. Pulse Of The Maggots
8. Disasterpiece
9. Psychosocial
10. The Heretic Anthem
11. Duality
12. Spit It Out
13. People=Shit
14. Surfacing

Počítačově gramotní jste předpokládám všichni, kdo náhodou ne, tomu lehce napovím, že v políčku hledat je záhodno na YouTube zadat "Slipknot/Rock In Rio 2011/libovolná píseň z výše uvedeného seznamu". Pokud patříte mezi líné kůže, zde je malá ochutnávka:

"(sic)", "Eyeless":



"Wait And Bleed", "The Blister Exists"



James Root je profík každým coulem, a i když je jeho nasazení během koncertů obrovské, nezdráhal se těsně po vystoupení poskytnout rozhovor jedné z místních televizních stanic. Jim mluvil například o historii masek (nad ohraností této otázky se sám pozastavil), všudypřítomném duchu Paula Graye či o právě odehrané show na Rock In Riu. Rozhovor streamujte zde:

Stone Sour to včera v Riu neměli vůbec jednoduché - museli bojovat s předem avizovanou neúčastí bubeníka Roye Mayorgy, předem neavizovanou neúčastí baskytaristy Shawna Economakiho, na brazilské poměry nečekaně deštivým počasím a hlavně.. a hlavně strašlivým zvukem, jímž začíná být tento brazilský hudební svátek pomalu pověstný. Temperament a zapálení pro věc sice jihoameričanům rozhodně nechybí, s technickou precizností si ale příliš nepotykali. Jednou má Corey příliš silnou ozvěnu, jednou mu chybí, pak nejde vůbec slyšet, ale to vše jenom proto, aby za deset sekund naprosto přehlušoval celý zbytek kapely. Velká škoda, snad na tento neduh nebudou trpět dnes Slipknot.

Nenechte se ale zmást, ani zmíněné problémy Stone Sour nevyvedly z míry a hoši si svou show před masivním obecenstvem řádně užili. Aby také ne, když vám pořadatelé vyhradí necelou hodinku, před vámi stojí přes 100.000 nadšenců a v zádech mlátí do škopků jeden z nejslavnějších rockových bubeníků všech dob. Stone Sour odehráli následující seznam písní:

1. Mission Statement
2. Reborn
3. Made Of Scars
4. Digital (Did You Tell)
5. Orchids
6. Say You’ll Haunt Me
7. Come What(ever) May
8. Your God
9. Bother
10. Through Glass
11. Hell And Consequences
12. 30/30-150

Dost keců, následuje to, proč 99% z vás tuto novinku vůbec čte, tedy malá video nálož. Zde najdete dva vybrané kousky, následující odkaz pak obsahuje kompletní show.

Mission Statement:


Hell And Consequences:

Opět se vracíme k nejnovějšímu vydání magazínu Revolver, které je napěchováno informacemi o Slipknot od sklepa až po půdu a lačnému čtenáři nabízí vše, co o maskované enigmě z Iowy potřebuje vědět. Kromě hledání ztraceného času se redaktoři časopisu zajímali samozřejmě také o budoucnost kapely, a tak se frontmana Coreyho Taylora zeptali, jak se těší na zítřejší koncert Slipknot na slavném festivalu Rock in Rio:

"Naše letní turné bylo v mnoha směrech o sebepoznání. Když si to tak vezmete, bylo to o tom, jak vůbec dál pokračovat. Jak uděláte ty první váhavé krůčky a pokračujete dál. Jak najdete nějaký smysl v Paulově smrti. Myslím, že tímto turné jsme našli smysl naší další existence. Rock In Rio bude proto pro nás obrovským krokem kupředu. Bude to největší publikum, před kterým jsme kdy hráli. Bude to jeden z těch koncertů, které bych přirovnal k Donningtonu či Knebworthu - prostě prestižní záležitost. Je to jeden z festivalů, o kterých čtete v mládí a vystupovali tam snad všichni - od Metallicy až po Iron Maiden. Není to nic jednoduchého, ale kolem a kolem si myslím, že to bude fantastické. Jihoameričtí fanoušci budou dle mého nadšení, opravdu si podle mě užijí, co děláme. Navíc tam bude s námi i Pauly a my to s ním pořádně oslavíme, jako jsme to udělali předtím v Evropě."

Je to už 42 let, co dali pan a paní Crahanovi život malému robátku, z kterého časem vyrostl chlap jako hora a začal objevovat kouzla svébytného rockového umění, pivního sudu a smradlavých klaunských masek. V té době jistě máma Crahanová netušila, že kombinace těchto zdánlivě nesourodých předmětů časem udělá z jejího syna objevitele jedné z nejvlivnějších rockových kapel 21. století.

Poděkujme tedy Shawnovi za jeho zlomené kosti během koncertů, za jeho mnohdy těžko pochopitelné, ale rozhodně ne nezajímavé umění a vůbec všechnu tu porci snahy, kterou každodenně vkládá do svého dítka. Za celý web Maggots-Lair.com a všechny přidružené červí duše přeji Shawnovi minimálně dalších 42 let na vrcholu!

Všechno nejlepší, pane Crahane!

Brány pekelné se opět otevírají a z jejich nitra na nás v listopadu zaútočí speciální edice desky "Iowa", která vychází na oslavu 10. narozenin této přelomové nahrávky, jež mezi fanoušky právoplatně požívá kultovního statusu a je dost možná nejtvrdší deskou, která se kdy po světě prodávala v milionových nákladech. Proto si do svých notýsků poznačte datum 1. listopadu 2011, kdy se dočkáme rozšířené edice tohoto bolestivého a zvráceného příběhu.

Slipknot na podporu výroční re-edice spustili také nové webovky Iowa.Slipknot1.com, kde najdete jeden všeříkající obrázek a navíc malé skryté překvápko, které je ukryto kdesi v břišní oblasti nebohého žvířete. Hledejte..

Znovu Revolver, tentokrát následuje poměrně obsáhlý úryvek z rozhovoru s Joeym Jordisonem, který v této konkrétní pasáži povídá o současném koncertním Slipknot baskytaristovi Donniem Steelem, jenž už v kapele kdysi dávno působil, ale v roce 1996 odešel, jelikož se jeho křesťanské přesvědčení nedokázalo vyrovnat s poněkud obskurními praktikami svých spoluhráčů v kapele.

"Nechci mluvit za Donnieho, ale můžu vám říct, že v roce 1996 jsme byli docela silně v tom (směje se). Docela rádi jsme sledovali ty nejvíc undergroundové, nechutné a šokující sračky - ani jsem tehdy nevěděl, že je Donnie věřící. Můžete to slyšet například během poslední písně na našem debutu, je to celkem prostříhané, takže moc nejde poznat, na co se to díváme, ale bylo to prostě to nejtvrdší německé porno, ve kterém se i kálelo, přičemž my se smáli a Chris z toho zvracel. My tyhle sračky sledovali prostě pro zábavu, byla to pro nás sranda, hromada zvráceností... Mohl bych pokračovat, ale nechci, abychom vypadali až příliš divně (směje se). Prostě plno temných věcí a nevěděli jsme o jeho víře. A pak se prostě stalo, že Donnie párkrát nepřišel na zkoušku.. tak jsem dojeli k němu domů a jeho auto normálně stálo na příjezdové cestě, ale už nám neotevřel. Teprve pak nám došlo, co se stalo.

Chlápek, který s námi spolupracoval na desce "Mate. Feed. Kill. Repeat.", byl podobný. Z toho, na co jsme se tam dívali, jednou dostal dokonce záchvat. Jednou upadl na zem, začal se strašně potit, a pak už jsme ho neviděli. Chtěli jsme prostě dělat tuhle znepokojivou, výstřední a pojebanou muziku, vystrašit všechny a se všemi se prát. To byla naše věc. Dělali jsme to takhle - pokaždé, když jsme přišli do baru a hráli tam nějací týpci, které nemáme rádi, bylo to, jako by se jim zasekla deska. Sotva jsme přišli, hned bylo ticho, tak jsme všechny odstrkali a postavili se před pódium. Ta kapela, co stála před náma, už ani strachy nemohla hrát. Pak jsme si na ně ještě navíc počkali venku.

Donnie je každopádně velmi klidný kluk, nemohl to tehdy prostě ustát. Dnes už ale takový není. Kdysi míval vlasy na ježka, dnes je má skoro po zadek - je naprosto jiný. Jeho víra jej totiž zradila. Některým lidem trvá trochu déle, než zjistí, kým skutečně jsou. Někdy to zabere fakt hodně času, kámo. Já osobně pořád něco zjišťuji: život je totiž krásný a plný zábavy, ale určitě má své zatáčky a někdy s vámi tyto zatáčky mohou kurevsky zamávat, takže... hlavně u Slipknot je to jako skládačka, kterou nemůžete dokončit. My víme, kdy vložíme ten poslední dílek a celé to ukončíme, ale ten čas ještě nenastal."

Revolver magazín věnuje celý měsíc září Slipknot, a tak se bude tento plátek v našem novinkovém servisu v nadcházejících dnech objevovat poněkud častěji, než obyčejně bývá zvykem - naposledy nás redaktoři nejčtenějšího amerického rockového měsíčníku počastovali sérií dvaceti krutopřísných fotografií z letošního turné Slipknot. Tuto velmi povedenou galerku si určitě nenechte ujít (levé myšítko na fotku pro přesun do galerie):

Že bude rok 2012 v barvách nové Stone Sour nahrávky, je už jasné. Pro někoho vítaná informace, pro jiného smutný fakt - každopádně není víceméně o čem pochybovat a samotný Corey Taylor už v rozhovorech začíná napovídat, co že to od čtvrtého řadového dítka jeho kapely můžeme vůbec čekat.

"Věc, kterou můžu už teď říct, je ta, že to zatím zní jako takový mix útržků prvních tří desek, ale zároveň je to mnohem víc temné. Mám nachystán příběh... vlastně by se to možná dalo označit i za koncepční album - a možná se to dokonce zvrhne v celé dvojalbum. Máme hodně opravdu kvalitního materiálu, s kterým postupně přicházíme a už se nemůžu dočkat, až zalezeme do studia a budeme sledovat, co z toho vzejde."

Nová deska je ještě pořád tak trochu vzdálenou hudbou budoucnosti, opak ale můžeme říct o chystaném cover EP, jenž bude doplněno o koncertní DVD a na pulty obchodů dorazí nejspíš ještě před Vánocemi. Corey se v rozhovoru pro The Pulse Of Radio vyjádřil, proč podle něj mnoho umělců předělává písně svých kolegů:

"Věc, kterou miluji na hraní cover verzí, je za a) příležitost kráčet po stopách svých hudebních vzorů a za b) je to prostě legrace - je to tak trochu relax, když se nemusíte starat o vlastní píseň. Je to píseň někoho jiného, chápete? Můžete si oddechnout a uvědomit si, proč jste fanouškem hudby."