Corey Taylor už dávno není tím zamaskovaným řvounem v masce, který k fanouškům promlouvá pouze skrze ustálené fráze během koncertů Slipknot a občas něco utrousí v televizní rozhovoru. Ne, Taylor se během posledních let vyprofiloval v naprosto samostatnou entitu, která si díky svým rétorickým schopnostem, činorodosti a tvůrčímu potenciálu může s klidem vyrazit na vlastní turné po Spojených státech, jež návštěvníkovi neprezentuje pouze směsici osvědčených akustických písní, ale nabízí mimořádně komplexní kulturní zážitek, jehož součástí je také diskuze na zajímavá témata či předčítání z Coreyho aktuálního knižního bestselleru "Seven Deadly Sins: Settling the Argument Between Born Bad and Damaged Good".

Je vlastně až docela s podivem, že k "An Evening With Corey Taylor" turné, jak se celá štace jmenuje, došlo až nyní. On už je to totiž nějaký ten pátek, co je číslu osm ze Slipknot viditelně příjemnější poloha vnímavého filozofa a písničkáře než pseudo-drsná póza metalové hvězdy. Fanoušci se zatím dočkali dvou koncertů v Anaheimu a Phoenixu, přičemž celé turné bude brázdit severoamerické končiny až do poloviny prosince. Zde následuje výživná směsice videí z prvních dvou koncertních zastávek "An Evening With Corey Taylor" turné:

Začátek Show:


Otázky a odpovědi:


Dying:


Hesitate:


Zzyzx Rd.:



Další písně - Something I Can Never Have (Nine Inch Nails cover), Through Glass, Spit It Out, Snuff, Down In A Hole (Alice In Chains cover), With or Without You (U2 cover)

Corey o plánech pro Stone Sour / Slipknot:


Corey o šikaně:


Předčítání z knihy:

Na oficiálních webovkách TheCoreyTaylor.com se dnes objevila druhá část záznamu z Coreyho oxfordské mise, která plynule navazuje na tu předchozí a nabízí další rozvádění myšlenky o následování svých snů a rozpoznání skutečného talentu. Necelou čtvrthodinku tohoto zajímavého povídaní můžete zhlédnout zde:

Po ikonkách je třeba doťuknout ještě jednu administrativní povinnost dnešního dne, a tedy vyhodnocení 28. soutěžního zápolení na našem webu, které se neslo ve znamení toho, že jsem si třeskutě naběhl a ve výsledku z toho málem byla docela velká polízanice bez vítěze. Proč, ptáte se?

Inu, stopáž alba, to je podle všeho docela alchymie. Při vymýšlení otázky mě totiž rozhodně nenapadlo, že na různých zdrojích internetu stopáž "Iowy" osciluje v rozmezí hned několika minut, tudíž i vaše tipy byly výrazně rozdílné. Nebojte se, o své soutěžní místo jste tím nepřišli, ba právě naopak - uznal jsem naprosto všechny došlé odpovědi, tedy krom několika pomatenců, kteří si neumí přečíst otázku a zaslali mi stopáž stejnojmenného songu.

To jen, abyste věděli, jaká řehole to někdy bývá. Teď už konečně potěším jednoho a zklamu zbytek - vylosovaným výhercem re-edice desky "Iowa" se stává:

Katka Kovářová


Výherkyni putuje samozřejmě velká gratuláž, do Demoshopu.cz putuje velké poděkování a k vám putuje velká prosba o shovívavost - vyhrát může holt jenom jeden. Tak zase příště! ;)

/ Je tu novinka století! /

Nyní si můžete skutečně znovu ke svému profilu připlácnout také odpovídající ikonku!

Maggots-Lair.com má v současné době přes 4.000 registrovaných uživatelů, což je pořádná červí armáda, a pokud v tomto davu nechcete zapadnout, je na čase svůj profil trochu vytunit.

Mnoho z vás svůj diskuzní um přeneslo na náš Facebook (3000+ strong), ale pravé Slipknot jádro vždy leželo, leží a ležet bude přímo na samotném webu! ;)

/ Konec novinky století /

Kolumbijská telenovela nazvaná Tisíc a jedna noc s Coreym Taylorem dnes hlásí svůj další díl, a jako každá správná telenovela i ve svém třístémpadesátém pokračování pouze prefabrikuje to, co už bylo v minulosti několikrát vyřčeno, případně to každý tak nějak vyčul ze vzduchu svým selským rozumem. Takto se tedy José Armando da Tayloro vyjádřil k otázce nové Slipknot desky pro server The Gauntlet:

"Nemáme teď v úmyslu dělat další Slipknot desku. Joey a Paul byli totiž vždycky těmi, kdo celý proces odstartoval. Potom mi svůj materiál předali a já se v něm snažil nalézt nějaký smysl. Obzvlášť na 'All Hope Is Gone' mi poslali spoustu skvělé hudby, z které bylo těžké vybírat. Bylo pak už jenom na mě, abych prosekal křoví a převedl dema do opravdových písní.

V kapele je teď hodně velký vnitřní boj, to ale neznamená, že nemůžeme vyrazit na turné a nepodělit se o naši hudbu s fanoušky. Spěchat ale do studia a chystat další desku? To mi nesedí a bude možná trvat ještě několik let, než začne.

V kapele je několik lidí, kteří mě mají za padoucha, ale zároveň se najde i pár takových, jež to vidí stejně. Už víme, o čem ta deska bude, teď jen najít ten správný způsob, jak ji připravit."

Blíží se nám konec roku, což samozřejmě zavdává prostor k všemožným druhům bilancování a přemýtání nad kvalitami uplynulých dvanácti měsíců. Jako jedni z prvních se této klasické činnosti zhostili v magazínu Rock Sound, který na svých oficiálních stránkách rozjel čtenářské hlasování o to nejlepší, co přinesl rok s pořadovou číslovkou 2011. Že Slipknot letos nic nevydali? Kategorie jako "Best international band", "Best live band" či "Best Tweeter" přeci mohou ovládnout i tak.

A jelikož je metalová obec parta líných zadků, pojali redaktoři Rock Soundu toto hlasování zároveň jako velkolepou soutěž o lístky na několik festivalů, kytaru Kerryho Kinga ze Slayer a mnoho dalších cen. Všechny tyto laskominy obdrží jeden slosovanec, kterému nebude těch pár minut strávených nad formulářem připadat jako ztráta času.

Hlasovat pro Slipknot v anketě Rock Soundu můžete zde!

Jak už jste si z novinkového servisu tohoto webu určitě povšimli, Britové mají nezvyklou úchylku v sestavování nekonečného kvanta více či méně pošukaných žebříčků, nad kterými se později rozjíždějí horentní diskuze o tom, jak moc ve skutečnosti pošukané vlastně jsou. Se svou trochou do mlýna nyní přichází i deník The Guardian, jehož úkolem bylo sestavit desítku nejlepších tvrdých desek všech dob. Čtete správně - nikoliv desítky nejtvrdších, nýbrž desítky nejlepších tvrdých. Ano, na takových nuancích se za kanálem La Manche bazíruje. Pojďme na zmiňovaný žebříček:

10. MACHINE HEAD - Burn My Eyes
9. The Beatles - White Album
8. Sleep - Jerusalem / Dopesmoker
7. Electric Wizard - Dopethrone
6. Discharge - Hear Nothing See Nothing Say Nothing
5. Napalm Death - Scum
4. MASTODON - Leviathan
3. SLIPKNOT - IOWA
2. Converge - Jane Doe
1. Slayer - Reign In Blood

"Mé jméno je Corey Taylor, je mi 37 a jsem extrémně slavný," tak těmito slovy vstoupil Corey Taylor do jámy lvové a vydal se napospas hladovému studentstvu na Oxfordské univerzitě. První část jeho přednášky má zhruba čtvrt hodiny a streamovat ji můžete zde: