Slipknot podle všeho definitivně uzavřeli jednu - bohužel velmi smutnou - část své kariéry a dílo Paula Graye bude naposledy oslaveno vydáním bestofky, na jejíž datum vydání odkazovalo také včerejší tajemné video! Veškeré dohady ohledně "Antennas To Hell" klípku na svém Twitteru promptně utnul samotný Corey Taylor, když napsal následující:


"11 dní do odhalení významu HoGaB. A mám takové tušení, že 17.7.2012 vychází nová bestofka Slipknot."

Co tedy, krom klasického průřezu diskografií, na bestofce najdeme? Jelikož jsou v "Antennas To Hell" videu písně namixovány, možná bude druhý disk obsahovat sérii remixů známých písní Slipknot. Nebo vyjde vše na jednom disku a remixů bude méně? A dočkáme se vůbec nějakých remixů? Na rozluštění těchto otázek si budeme muset ještě počkat.

Jedno je ale jisté - kolem Slipknot se věci opět začínají dávat do pohybu stylem, jakým to všichni máme nejradši. Vydání bestofky krásně koliduje s koncertní šňůrou na letošním Rockstar Mayhem Festivalu (vystoupí také Slayer, Motorhead a Anthrax) a navíc hoši oficiálně začali připravovat materiál pro páté album! Zatím sice pouze v rovinách demáčů, ale i to je sakra posun. Informaci zveřejnil opět Corey skrze tvůj Twitter:


"Pro všechny, co se ptají - Slipknot nyní nepracují na nové desce. Zatím. Dáváme dohromady dema, ale zatím nenahráváme. Zatím."

Současné plány jsou takové, že by maskovaná enigma mohla vstoupit do nahrávacího studia už začátkem příštího roku!

Murderdolls v současné době procházejí znovu stádiem hibernace a nikdo pořádně neví, kdy (a zda-li vůbec) dají Joey Jordison a Wednesday 13 opět hlavy dohromady a vyrazí na další přisprostlou jízdu. Wednesday se k otázce budoucnosti Murderdolls vyjádřil v rozhovoru pro portál "Iron City Rocks" následovně:

"Je to otevřená kniha. Miluju tu kapelu, protože mě dostala tam, kde dnes jsem. Naše poslední album ('Women And Children Last' z roku 2010 pozn. C(8)) je pravděpodobně má nejoblíbenější deska, kterou jsem kdy vydal. Už jenom kvůli tomu, že je to album nesmírně intenzivní a byla sranda ho dávat dohromady. A pokud kapela už nikdy nic nevydá a nedá se opět dohromady, vím, že jsme skončili na vysoké notě. Navíc jsme koncertovali, jak jsme jenom mohli, i když některé věci netrvaly tak dlouho, jak jsme si představovali. Byla to ale další důležitá část mého života, a pokud se to opět stane, stane se. Pokud ne, tak ne. Nesnáším, když někdo hovoří o konci, a pak na vás vybafne další 'reunion' turné, takže to nechávám otevřené."

Že nám občas skrze svůj Youtube kanál Slipknot naservírují mindfuck, po jehož zhlédnutí dalších 5 minut uvažujeme nad tím, co jsme to vůbec sledovali, na to jsme si už tak nějak zvykli. Další epizodkou v tomto nekončném seriálu je video s názvem "Antennas To Hell", během kterého nám Sid Wilson názorně demonstruje, proč se může chlubit přívlastkem nejšílenějšího člena maskované enigmy. Na co nás video poutá? Co se stane 17.7.2012? A co k tomu řekne Tomio Okamura na svém videoblogu? Otázky, samé otázky...

Je jen málo lidí, kteří si v současné době mohou být jistí svým místem ve vydavatelství Roadrunner Redords. Časy se bohužel mění a z kdysi suverénního zástupce metalové hudby se stala pouhá odnož mamutí Warner Music Group, jež před pár týdny předvedla, že se rozhodně nebude žinýrovat - údajně v rámci rozpočtových škrtů - vyházet potřebný počet zaměstanců Roadrunneru na dlažbu.

Jedním z nedotknutelných je (alespoň zatím) umělecký ředitel Monte Conner, který pod křidla slavné metalové značky dotáhl její nejzářivější klenoty, jež nyní Warnerům do kasičky každoročně sypou miliony dolarů. Takových lidí se prostě není radno zbavit, a když už Monte sepíše svůj komentář k nějaké desce, musí se to brát sakra vážně. Nejnověji se Conner vyjádřil k debutové desce Slipknot a slovy chvály rozhodně nešetřil:

"Vždy jednou za několik let vyjde deska, která od základu změní prostředí metalové hudby. V roce 1991 to byla Pantera a 'Vulgar Display Of Power', o tři roky později eponymní debut KoRn, a pak přišel rok 1999 a 'Slipknot' - album, jež kombinovalo to nejlepší z death metalu, speed metalu a nu metalu, aby vytvořilo něco tak odporného, co zatím nikdo nikdy neslyšel. Náboj té desky je děsivý od začátku až do úplného konce. Nikde nenajdete více vášně a emocí. Ze všech desek, na nichž jsem se kdy podílel, je tato ta nejdůležitější. Jedno z nejlepších metalových alb všech dob. Tečka. Konec příběhu."

Včerejšek se nesl ve znamení 2. výročí úmrtí Paula Graye a členové Slipknot tohoto významného momentu využili k tomu, aby společně navštívili hrob svého padlého bratra. Corey Taylor řekl magazínu Revolver následující:

"Prostě jsme se sešli a řekli si pár pěkných historek. Měl jsem z toho dobrý pocit. Bylo to poprvé, kdy jsme byli schopni si o něm povídat, aniž by nás to ranilo. Bylo to fajn. Hodně jsme se nasmáli našim vzpomínkám. Něco to znamenalo. Něco to rozhodně znamenalo."

V souvislosti s výročím rozjel hudební server Loudwire anketu o nejoblíbenější desku Slipknot. Hlasovat pro svého favorita můžete zde!

Před pár dny jsem skrze Facebook a Twitter vyvěsil krátkou zprávičku, která měla být výzvou pro všechny ty, kteří 2. výročí Paulova odchodu chtěli podpořit jakoukoliv vlastní tvorbou či iniciativou. Nakonec se nám několik výtvorů a fotek podařilo shromáždit, za což pochopitelně všem zúčastněným děkuji. Zde je tedy defilé toho, co si našlo svou cestu na můj mail:

bloodyink:


Debbie182:


greenei:


Tomáš Hummel:

Naše ztráta je sice velká, nikdo si ale pochopitelně nemůže ani představit, jak těžkým momentem byl předčasný odchod Paula pro jeho nejbližší. Brenna Gray - vdova po Paulovi a matka jeho posmrtně narozené dcerky October - zveřejnila následující zprávu:

"Dnešek je pro mě, mou rodinu a jistě i všechny z vás velmi těžkým dnem. Toto datum dva roky zpátky mám v hlavě každý den. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Stalo se to v pondělí, Paul od nás odešel ale už v sobotu, protože musel do studia, kde chtěl pracovat na nové muzice. Už v tu chvíli jsem věděla, že se tentokrát nevrátí. Už v neděli jsem ve svém srdci cítila, že je pryč a Paul skutečně zemřel v neděli večer (o čemž jsme se dozvěděli v pondělí ráno). Celý ten večer jsem ho hledala a nakonec se přinutila ke spánku. Poté jsem vstala a prostě mi bylo jasné, že dnes zjistím, co se přihodilo. S mou a Paulovou matkou jsme se snažili zjistit, kde by mohl být. A tak jsem si řekla 'Brenno, ty přece moc dobře víš, kde je', načež jsem nastoupila se svou matkou do auta a vyrazili jsme na 7 mil dlouhou cestu k hotelu, která pro mě ale trvala snad půl dne. Další okamžiky mám docela rozmazané, ale všem nám je nejspíš jasné, co se stalo. V jediné sekundě se mi převrátil naruby celý život a bylo mi příšerně. Následující týden pak byl nejhorším v mém životě.

Nemůžu mluvit za všechny, ale v ten den jsem ztratila svého nejlepšího přítele, manžela a otce své dcery. Paul byl nemocný, přičemž nešlo jen o drogy, protože trpěl také vážnou srdeční vadou, o které tou dobou nikdo nevěděl. Paul nebyl špatným člověkem, i když udělal některá špatná rozhodnutí, mnoho lidí neví, co je to závilost. Na tom nic není, ale nekázejte o této záležitosti, pokud jste tam nebyli. Každý, kdo zná Paula, musí vědět, že by nikdy nikomu vědomě neublížil. Byl nemocný a bezmocný, ale něco vám řeknu - během let se s tím vším velmi srdnatě pral. Vy všichni jste mne podpořili tak, že na to nikdy nezapomenu. Mohl by to být mrzutý den, ale pojďme raději oslavovat úžasného člověka, který nám dal svůj krásný úsměv, hudbu a lásku. Neuplyne den, abych na Paula nepomyslela. Vám všem zanechal skvělou hudbu a mě krásnou dcerku. Vidím ho v naší dceře každý den a v jejím okolí cítím Paulovu přítomnost.

Každý se mě pořád ptá: Co bys během toho víkendu udělala jinak? Říkám, že nic, protože vím, že jsem udělala vše, co jsem mohla. Jiní se to rozhodli ignorovat, ale já vím, že jsem udělala vše. Jsou zde miliony proměnných, nad nimiž neustále uvažujete, ale časem se naučíte s tím vším žít. Nejlepší rada, kterou můžu dát někomu, kdo prochází něčím podobným, je nesnažit se otupit své city. Pořád sice chodím k terapeutovi, protože některé dny nestojí na nic a ráno se nechci probudit, ale aspoň jsem se naučila, že existují věci, jako je život a smrt. Naplňuje mě má malá dcerka, vzpomínka na Paulův smích a řada skvělých přátel. Paul by nechtěl, aby kvůli němu kdokoliv rezignoval na svůj život. Díky všem za neutuchající podporu, lásku a vlídná slova."

- Brenna Gray

Datum 24. května je pro naprostou majoritu populace obyčejným dnem, jakým je každý jiný. Ne tak ale pro fanoušky Slipknot, kteří právě v tento den přesně 2 roky nazpátek přišli o jednoho ze svých hrdinů a s mírnou dávkou nadsázky i životních mentorů. Vždyť Slipknot nejsou hudba, ale žitovní cesta, a tak naše životy Paul Dedrick Gray aktivně utvářel více jak jednu celou dekádu. O to těžší a bolestivější pro nás jeho skon byl, jelikož neodešel pouze talentovaný muzikant, ale také člověk, jehož tvorba je pro mnohé z nás jedním z hlavních životních principů a dodává nám sílu ve chvílích, kdy už nevidíme jinou naději. Tak moc srdce a touhy dokázal Paul do hudby maskované enigmy vložit. Rozdal vše, co měl, pro jiné, aby nakonec všechno sám ztratil. I takový je občas bohužel život a ty nejsmutnější osudy mnohdy potkávají ty z nás, kteří si to zaslouží nejméně.

Uplynuly 2 roky a věci už z principu nemohou být takové, jaké před osudným datem byly. To však nic nemění na tom, že čas dokáže zahojit i ty nejbolestivější rány, a také Slipknot se z tvrdého direktu vyšších sil postupně začínají vzpamatovávat. Vždyť ještě před rokem jsem v podobné novince mohl akorát bezmocně reflektovat aktuální napětí v kapele, které se dalo před prvními comebackovými koncerty krájet. Dnes jsme o 12 měsíců starší, máme za sebou sérii úspěšných vzpomínkových show a hlavně je před námi na nedalekém horizontu vidina nové desky Slipknot. A to už je sakra posun!

Vzdejme tedy dnes hold člověku, jenž si zaslouží náš nejhlubší respekt a uznání. O velikosti Paulieho hovoří už jenom fakt, že ačkoliv fyzicky nepřítomen, v našem nitru i okolo nás zůstává jeho duch díky úžasné porci vytvořené muziky neustále. A pokud chceme, aby to tak zůstalo, není lepší cesty, než se dnes Paulovi poklonit tím, že pořádně protáhneme pérka celé diskografii Slipknot. Ať ten náhul slyší nechápaví sousedé, prudící rodiče a hlavně náš hrdina tam nahoře v nebeských výšinách! Nezapomínáme, Paulie!


Paul Dedrick Gray
1972-2010
R.I.P.